Vyjíždíme vlakem z Lyonu. Zastávky Vienne, Valence, tady začíná jih Francie. Orange, Avignon, Arles. Odtud je to do cíle naší cesty, městečka Saintes-Maries-de-la-Mer, autobusem ani ne hodina. Jak se vzdalujeme od města, ubývá polí a přibývá vody: mokřady, jezera, strouhy. Bažinaté pastviny porostlé rudými a žlutozelenými polštáři slanorožce, rákosím a ježatými trsy mořské trávy. Vincent van Gogh ušel tuto cestu v roce 1888 pěšky. V Saintes-Maries si zaplatil pokoj v hostinci, který stále ještě funguje, i ten pokojík je dosud k pronajmutí. Pobyt v Saintes-Maries byl krátký, ale pro malíře přelomový, obrazy zdejší krajiny a moře zahájily jeho poslední, vrcholné období.
Cestou z Arles do Saintes-Maries klopýtala také hrdinka epické básně provensálského barda Frédérica Mistrala, krásná Mireille. Běžela v letním vedru pro pomoc k zázračným světicím; rodiče ji nechtěli dát za ženu mladíkovi, kterého milovala. V Saintes-Maries vysílením zemřela, její socha se dnes nalézá přímo proti oknům van Goghovy světnice.
Nad nízkými střechami městečka se zvedá kamenný bílý kostel z 12. století. Je to zároveň i pevnost, do které se při pirátských nájezdech mohla schovat celá vesnice. V komůrce nad oltářem jsou tu uloženy ostatky dvou svatých Marií a v kryptě pod kostelem se mezi hořícími svícemi ukrývá tajemná socha Černé Sáry, patronky Romů a pocestných.
Pocit jako na konci světa. Cíp Evropy tu vybíhá do Středozemního moře, plochá, písčitá země je zalévána rozvětvenými rameny…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu