Jaké jídlo nejčastěji vyhazujete? Máte pocit, že vaše plýtvání jídlem spíše stoupá, nebo klesá?

Vyhazuju jen to jídlo, které připálím, a to se mi stává velmi zřídka. Většinou toho, z pro mě neznámých důvodů, uvařím tolik, že pak jídlo musím rozdávat, a jestli to obdarovaní vyhodí, to už nezkoumám.

Jídlo ani moc nevyhazuju, spíš „vhazuju“. Čili často jím o dost víc, než potřebuju. Když se kolem sebe rozhlédnu, vidím, že v tom nejsem sama. Za největší plýtvání tedy považuju přejídání a také „jídlo pro zábavu“. Jíme, abychom se pobavili. Plýtvání bezpochyby roste i tím, že mnoho rodin nevaří společné večeře, obědy, snídaně, každý si jí a vaří své – zbytků je tak zákonitě násobek. Proto se ve své profesi pokouším vzbudit chuť rodin vařit a jíst spolu.

Snažím se nevyhazovat žádné jídlo a podle toho také nakupuji. Tedy menší množství, zato mnohem častěji. Občas se setkávám s nepochopením svého okolí, když dojídám i podle jejich názoru „prošlé potraviny“. Ačkoli výklad termínu „minimální trvanlivost“ je poněkud odlišný a určitě neznamená, že potravina musí být prošlá. Ne vždy se to ale povede, a tak občas několik kousků zeleniny nebo ovoce letí do koše, respektive do kompostu.

Zdá se mi, že si i díky různým kampaním lidé plýtvání více uvědomují, nicméně ještě s tím nezačali nic dělat. Stejný pocit máme u našich firemních zákazníků, kteří jsou šokováni tím, kolik jídla musíme kvůli nastavení vzájemných smluv na konci dne zlikvidovat, ale ne vždy jsou ochotni v této oblasti hledat nějaké kompromisy. Já sám jsem doma dříve nejvíc vyhazoval zbytky zeleniny, ale už pár let končí v malém žížalím kompostéru, který máme na terase. Takže dnes nejčastěji vyhazujeme zbytky jídla uvařeného před týdnem, zapomenuté někde úplně vzadu v lednici.

Boj proti plýtvání mám jakoby v popisu práce – nejen že jsem založil potravinové banky v České republice a na Slovensku, ale i doma se snažím předat dětem správné chování, aby neplýtvaly potravinami ani jinými komoditami (elektřinou, teplem, papírem atd.). Bylo by pošetilé tvrdit, že se mi to vždy a stoprocentně daří. Samozřejmě se stává, že musím vyhodit kousek starého chleba nebo zapomenutého ovoce. Co jde, skončí v kompostéru nebo se stane pochoutkou pro naše kočky.