Uprchlíci: Malý průvodce velkou krizí

1. Jak chránit vnější evropské hranice?

Maďarský plot na hranici se Srbskem a Chorvatskem se osvědčil, uprchlíky zastavil, říkají čeští politici. Problémem plotu ale je, že přesunul řešení krize na Chorvatsko a Slovinsko. Proto je třeba uvažovat o ochraně hranic Unie jako celku. Jednoduchá teze však naráží na velké problémy.

Především – otázka ochrany hranic a pohybu uprchlíků je v pravomoci národních států. Unijní úřady mohou pouze doporučovat, posílat peníze a experty. Rozhodování a akce závisejí na místních vládách, které se zatím neuměly na společném řešení dohodnout.

Dalším problémem je členitost unijních hranic. Plot by šel postavit na hranici Maďarska (tam už stojí), Chorvatska, Rumunska a Bulharska (i tam se staví). Řecké pobřeží včetně ostrovů nicméně oplotit nelze. Evropské státy by mohly poslat do úžiny mezi řecké ostrovy a Turecko lodě, jež by určitě část běženců od riskantní plavby odradily. Víc lidí by ale plulo v noci nebo na delších, méně střežených místech. Víc peněz by tedy šlo do kapes převaděčů a víc lidí by se utopilo. Navíc Evropa střežená vojenskými čluny před chudáky prchajícími před válkou by výrazně pozbyla svůj dnešní lesk.

2. Kdy budou hotspoty?

V polovině října otevřelo Řecko první přijímací centrum (také se mu říká hotspot) na ostrově Lesbos, kam připlouvá z Turecka nejvíc lidí. Stejné by měly být zřízené na dalších čtyřech ostrovech ležících nejblíž tureckému pobřeží. Jeden už je i v Itálii na ostrově Lampedusa.…