Proti bohatým dárcům

Začneme-li příkladem zostra, tak ODS dostala v letech 2010 a 2012 od brněnské společnosti D-Pharm finanční dary ve výši 12 milionů korun. Pak ale díky zájmu několika zvědavců vyšlo najevo, že společnost D-Pharm nemá žádný zisk, že ji vlastně nikdo z ODS nezná a že neexistují ani řádně podepsané darovací smlouvy. Strana pak raději příspěvek dárci vrátila.

Stejně tak vládní hnutí ANO dostalo od několika společností během uplynulých čtyř let 20 milionů korun, přičemž všechny tyto firemní dárce vlastní jedna osoba, shodou okolností šéf hnutí Andrej Babiš, a firmy pobírají tuzemské i evropské dotace.

Pokud projde právě projednávaný návrh zákona o financování politických stran, měl by být s touto praxí konec a žádný podobný dar, jako jsou oba zmíněné, už tady do budoucna nikdo v politice nedostane.

Vláda se snažila vtělit do zákona všechna hlavní doporučení Evropské unie. Tedy především co nejvíce omezit riziko, že zákony jsou schvalovány či zamítány proto, že se to hodí bohatým sponzorům stranických pokladen. Nebo že státní či evropské dotace dostávají firmy jako odměnu za politický sponzoring.

Evropa chce co nejvíce omezit možnosti bohatých společností nebo osob získávat pomocí darů vliv na politiku a měnit ji podle svých potřeb. Takže by financování politických stran mělo být transparentní a prakticky on-line dostupné pro každého občana. V Česku je k těmto reformám nejvyšší čas, tuzemské politické strany mají třeba dvakrát vyšší sponzorské příjmy než strany v…