Jiná střední Evropa

Musíme bránit naši národní „godność“, říkává Jarosław Kaczyński. Česky to znamená „důstojnost“, ale toto zdánlivě nevinné slovo používá nový vládce Polska jako účinnou zbraň proti těm, kdo prý nedůstojně „padají na kolena“ před Evropskou unií. Má na mysli dosavadní polskou vládu, jež udělala z našeho severního souseda důležitého hráče v EU, což Evropa ocenila tím, že do svého čela ustanovila jejího bývalého premiéra Donalda Tuska. Jenže cenou za mezinárodní oblibu je podle Kaczyńského ztráta národní důstojnosti, kterou on po mohutném volebním vítězství své strany Právo a spravedlnost (PiS) chce teď Polsku navrátit.

Jak máme tenhle Kaczyńského slib chápat? Jsou to jen velká slova pro domácí publikum, nebo vážně míněný zvrat v polské zahraniční politice, který by měl vliv na celou Unii, a její východní členy zvláště?

Až dojde trpělivost

I když přijmeme lepší variantu, v niž věří většina zahraničních i domácích komentátorů, že Kaczyński je pragmatický cynik, který nepůjde s vedením Unie do zásadních střetů, musíme počítat s několika neblahými dopady.

Jeden je nasnadě už dnes. Vítězstvím PiS se ve střední Evropě rýsuje cosi, co vypadá jako systémový jev: éra jednobarevných vlád s autoritářskými sklony (výjimkou je v rámci Visegrádu už jen Česko). Politická změna v Polsku značně posílí jednotu Visegrádské čtyřky proti EU v otázce uprchlické krize, na což může západní část EU a především Německo reagovat tím, že se střední Evropou ztratí trpělivost. Co to bude v…