Dopisy

Sobotka na rybách

Respekt 44/2015

V článku se objevila řada nepřesných informací o skupině ČEZ i o energetickém trhu jako takovém. Zaráží mě, že pomíjíte řadu faktů, které byly v uplynulém roce průběžně publikovány a komentovány odborníky nejen ČEZ, ale také analytiky, energetickými experty i experty nevládních organizací.

Předně: Skupina ČEZ podporuje přechod k bezemisní energetice. Generální ředitel Daniel Beneš na domácích i mezinárodních fórech deklaroval, že ČEZ chce být v roce 2050 bezemisní společností. Vzhledem k tomu, že ČR vyrábí zhruba polovinu elektřiny z uhlí, je zřejmé, že uhelné elektrárny nejde vypnout ze dne na den. Naopak, jakékoli změny v energetice se nemohou odehrát během pár měsíců či let, ale je třeba počítat s celým desetiletím. To pochopili i v Německu, kde s ohledem na nutné zajištění stability a bezpečnosti dodávek elektřiny považují právě uhlí za most k bezemisní budoucnosti. ČR navíc, na rozdíl od Německa či USA, nemá takové přírodní podmínky, které by jí umožňovaly vyrobit z obnovitelných zdrojů (pokud mluvíme o vodě, větru či slunci) dostatek energie, aby si zajistila soběstačnost. Právě vítr je pro Německo v tomto ohledu stěžejní.

Nepravdivá je informace, že důvodem pádu cen elektřiny na burze je rostoucí podíl obnovitelných zdrojů na její výrobě. Ve skutečnosti je za „bezprecedentním pádem ceny elektřiny na burze“ především pokles ceny černého uhlí (cca z 50 procent), dále pokles cen CO2 (asi 25 procent) a teprve potom růst výroby z obnovitelných zdrojů a pokles spotřeby (dohromady 25 procent). Obnovitelné zdroje však nesnižují ceny a nevytlačují klasické elektrárny z trhu kvůli tomu, že jsou levné, ale pouze díky dotacím neboli garantovaným cenám na 15 let na úrovni 85–100 eur/MWh (dotovaná cena jedné MWh elektřiny z fotovoltaiky v Německu teď činí 84,9 eura a dotovaná cena jedné MWh elektřiny z větru 103 eur; to jsou výsledky posledních aukcí). Tedy zhruba třikrát vyšší ceny, než panují na trhu pro ostatní elektrárny.

Pro koncové zákazníky však rostoucí podíl OZE cenu elektřiny zvedá. Příspěvek na OZE, který budou platit německé domácnosti v příštím roce, vzroste na 63,5 eur/MWh, což je více než dvojnásobek ceny silové elektřiny na burze.

ČEZ patří k těm, kdo říkají, že obnovitelné zdroje skýtají v energetice největší budoucnost. To se odráží v naší strategii i v konkrétních krocích, jež z ní vyplývají a které realizujeme. Mimo jiné měníme některé principy řízení včetně toho, že posilujeme rozvojové aktivity, do nichž patří růst v oblasti obnovitelných zdrojů a rozvoj decentralizované energetiky. Jde o záležitosti, které dlouhodobě a transparentně komunikujeme. Vědí o nich tedy novináři a jejich prostřednictvím i veřejnost. Píšete, že „trendem začíná být stavba lokálních zdrojů na ekologické bázi, a že si takovou věc neumí ČEZ či úředníci ministerstva průmyslu představit, na realitě nic nezmění“. K tomu snad jen tolik, že minulý týden, tj. ještě před publikací vašeho článku, jsme informovali, že nově ČEZ nabízí zákazníkům střešní fotovoltaiku na klíč.

Ladislav Kříž,
mluvčí Skupiny ČEZ

Plebejství by mělo být svobodné

Respekt 44/2015

Moudrá slova pronesená v rozhovoru s rektorem MU Brno prof. Bekem ukazují, co jako červené trenýrky rozzuřuje prezidenta Zemana a jeho nohsledy, když v sebezáchovném pudu proti moudrosti a zdravému rozumu rozšiřují pomatený, hloupý a naprosto nic neříkající pseudopojem o pražské kavárně. Prázdné židle rektorů u příležitosti státního svátku na Pražském hradě daly i jasný signál, co si o prezidentovi myslí univerzitní svět.

JUDr. Jan Dubenský

Lék proti zmatku

Respekt 43/2015

Humanitní a sociálněvědní rozhled je opravdu důležitý pro porozumění stále složitějšímu světu kolem nás. Povyšovat přírodní a technické vědy nad humanitní je proto hloupé. Samotný důraz na humanitní vědy ovšem nestačí. K porozumění uprchlické krizi a vyvracení nebezpečných mýtů je stejně důležité znát fakta a zasadit je do širšího historického a kulturně-společenského kontextu jako umět pracovat s čísly. Tedy umět číslům dát smysl. Například vnímat, že 1500 uprchlíků, které měla podle plánovaných kvót přijmout ČR, představuje přibližně jednoho uprchlíka na sedm tisíc obyvatel. Nebo také chápat, jaký vztah má toto číslo ke čtyřem milionům Syřanů uprchlých ze své země. Školství potřebuje opustit striktní dělení na předměty, zaměřit se na výchovu ke kritickému myšlení, pěstovat v žácích radost z nalézání souvislostí. Pak budou imunní vůči jednoduchým řešením a dostatečně sebejistí, aby nevnímali empatii a toleranci jako slabost.

Martin Fencl

Oprava

V Respektu 43/2015 jsme v článku Po stopách pražské kavárny chybně uvedli, že Karl Marx používal výraz lumpenproletariát spíš v pozitivním smyslu jako označení nejchudších lidí. Ve skutečnosti Marx mluvil o kriminální lůze, různých „povalečích“ a tulácích, kteří se mu nehodili pro jeho pojetí revolučního boje. Pokud jsme tedy v článku tvrdili, že se Miloš Zeman při používání výrazu lumpenkavárna mýlí, neměli jsme pravdu.