Nepohodlná pravda

Poslední průšvihy v Afghánistánu – od pádu Kundúzu po zbloudilé bombardování nemocnice Američany v témže městě – znovu vyvolávají otázku: jak to, že i po 14 letech amerického vojenského úsilí je afghánský stát tak křehký? Země má demokraticky zvolenou vládu, jež je obecně uznávána jako legitimní. Průzkumy neustále ukazují, že Tálibán je nepopulární. Afghánská armáda s ním tvrdě bojuje a je loajální vládě. Přesto se Tálibán znovu a znovu vrací.

Odpověď na tuto záhadu lze nalézt v osobě nového vůdce Tálibánu, Achtara Muhammada Mansúra. Jak se ukazuje, Mansúr občas přebývá ve městě Kvéta, o kterém The New York Times píší jako o „enklávě, kde si on a někteří další lídři Tálibánu … postavili domy“. Jeho předchůdce mulla Umar zemřel před časem v Karáčí. A jak si všichni dobře pamatujeme, Usáma bin Ládin žil mnoho let v Abbottábádu. Všechna tato tři města jsou v Pákistánu.

Rozhovory s duchy

Problém Afghánistánu nemůžeme vyřešit, aniž bychom pochopili, že povstání proti tamní vládě je organizováno a vyzbrojováno přes hranice jednou z nejsilnějších armád na světě. Čas od času na tento fakt někdo z americké administrativy nebo i mimo ni upozorní. Jenže nikdo neví, co si s ním vlastně počít, takže se zamete pod koberec a politika jede postaru. Tento fakt je fundamentální, a pokud s ním jako takovým nebude naloženo, Tálibán nebude nikdy poražen. Jak praví stará moudrost, žádné povstání nebude potlačeno, dokud se rebelové mají kde bezpečně skrýt. A v tomto případě mají…