Dánka a daně

Margrethe Vestagerová má ráda slony, protože „žijí v matriarchátu“, a na poradách plete slůňata, která rozdává svým přátelům. V říši byznysu ale velká zvířata ráda nemá. Jako eurokomisařka pro hospodářskou soutěž proti nim vede tvrdé právnické bitvy a na jaře obvinila Google a Gazprom ze zneužívání dominantního postavení na evropském trhu. Minulý týden zase obvinila Fiat a Starbucks z finančních machinací, jež jim v Lucembursku a Nizozemsku ušetřily na daních desítky milionů eur. Ty teď mají doplatit.

Vestagerová je dánská politička, která sloužila autorům seriálu Borgen jako předobraz hlavní postavy: inteligentní a cílevědomé premiérky. Má talent pro dramatický nástup na scénu a roli nesmlouvavé bojovnice proti podrazům velkých korporací i národních vlád. Pokud v případě Fiatu a Starbucksu zvítězí (firmy zřejmě poženou rozhodnutí před soud), může to být první velký úspěch v evropském boji proti daňovým únikům.

Jak pražit kávu

Oba případy jsou komplikované, pro ilustraci však postačí jeden příklad. Starbucks založil v roce 2001 v Nizozemsku centrum pro pražení kávy a dohodl se s vládou na daňových podmínkách. V Londýně už měl skořápkovou firmu Alki, jejíž jedinou náplní bylo hlídat „intelektuální vlastnictví“ Starbucksu, například informaci o správné teplotě pražení kávy. Pražírna v Nizozemsku platila firmě Alki za tuto „informaci“ stovky milionů eur, čímž si zvyšovala provozní náklady a snižovala zisk, tudíž platila v Nizozemsku nepatrnou daň – jedno…