Cvičná generace

Hlas v telefonním sluchátku zní naléhavě. „Jsem Michal Ďorď ze Vteřiny poté, spolku, který sdružuje bývalé i současné klienty dětských domovů a snaží se prosazovat jejich zájmy,“ představuje se. „Ozvaly se nám dvě dívky z děcáku v Mostě. Jsou už dospělé, ale protože jsou studentky, žijí tam ve cvičném bytě. Ředitelka je šikanuje a chce je vyhodit na ulici.“ Mladík rychle shrne, že už poprosil o kontrolu poměrů v domově ombudsmanku, dal podnět České školní inspekci a Liga lidských práv dívkám radí, jaká mají práva. Michal teď ještě chce, aby se případ objevil také v médiích.

Druhý den za Petrou a Nikolou společně vyrážíme. Michal cestou objasňuje, proč se mu případ zdá tak důležitý. Zdejší dětské domovykaždý rok opouštějí stovky mladých lidí a to, jestli jim na téhle cestě někdo podá pomocnou ruku, může rozhodnout o jejich dalším osudu. Podle statistik se to v Česku zatím moc nedaří – víc než polovina mladých se po odchodu z ústavní péče dopustí nějaké trestné činnosti, hlavně drobných krádeží. Na život nejsou připraveni, mají problém najít si práci, byt. Většinou jim taky schází záchranná síť rodiny a přátel, na kterou se většina z nás může v nouzi spolehnout.

Michal měl štěstí, díky osvícenému řediteli dětského domova se může pochlubit vysokoškolským diplomem a…