Denali vstává z popela

V lednu roku 1897 zveřejnil americký deník The Sun barvité zápisky jistého Williama A. Dickeyho, obchodníka ze Seattlu. Pan Dickey dostal v novinách prostor téměř na půl strany, protože se právě vrátil z dobrodružné výpravy z „největší neprozkoumané oblasti Spojených států“ nacházející se na sever od Cookova zálivu na Aljašce. Území tehdy Američané vlastnili teprve třicet let a zrovna se tam schylovalo k proslulé masové honbě za zlatem, kvůli němuž se tam nakonec vydal i Dickey. Cestopis zmiňující perspektivní naleziště i divokou přírodu by byl už jistě dávno zapomenut, nebýt jedné věty, v níž seattleský zlatokop jen tak na okraj zmiňuje, že během výpravy se svými souputníky pojmenovali nejvyšší horu, kterou v okolí objevili.

Z této poznámky na okraj a ze jména, které přinesla, se nicméně během následujících let stalo výbušné téma nesoucí politickou, historickou a environmentální symboliku. Dickey totiž ignoroval pojmenování, jímž majestátní masiv vysoký více než šest tisíc metrů označovali stovky, možná tisíce let původní obyvatelé Aljašky (a které během své téměř stoleté vlády nad aljašským územím respektovali i Rusové), a na počest jednoho z tehdejších prezidentských kandidátů jej prohlásil za Mount McKinley. Své původní jméno Denali, znamenající jednoduše „vysoká“, se nejvyšší hoře Severní Ameriky znovu vrátilo až minulý týden rozhodnutím prezidenta Baracka Obamy, který tak učinil symbolicky před svojí cestou na Aljašku. Kritika, která se za to snesla na jeho hlavu,…