Chci zastavit čas

Na břehu největší české přehrady budí už přes týden pozornost tajemné plavidlo. Na šestnácti smrkových kmenech svázaných lany k sobě tu stojí hrubě otesaná dřevěná kabina. Její stěny tvoří ocelové sítě, a tak je dobře vidět i šest sklápěcích postelí pobitých karimatkami, miniaturní kuchyňský kout s plynovým hořákem a solárními lampičkami i kupu nářadí. V přístavu na Lipně ve Frymburku, kde jinak kotví jen motorové čluny a veslice, působí robustní vor pozdvižení a co chvíli u něj zastavuje zvědavý plavec nebo cyklista. Někteří se dávají do řeči i s majitelem dřevěné konstrukce, šlachovitým a opáleným šedesátníkem Jozefem Boháčem, který právě zkouší doladit ukotvení hlavního stěžně. Místní mořeplavec a tvůrce dřevostaveb se před třemi lety rozhodl zásadně změnit život: chce doplout na vlastnoručně vyrobeném voru z Evropy až do Ameriky. Pokud se mu to povede, bude prvním člověkem na světě. Celá akce má v tuto chvíli jen jeden háček – Boháč už přes rok marně shání posádku.

Maximálně pomalu

Boháč, který ve Frymburku založil už v osmdesátých letech potápěčský klub, není na moři žádným nováčkem. Už přes třicet let se potápí a má za sebou několikaměsíční plavby ve Středomoří či Karibiku. Všechny ale dosud probíhaly na lodích. Až za ním před čtyřmi lety přišel jeho kamarád, mořeplavec Ruda Krautschneider s nápadem zkusit pro příště vor.