Nejsou prsa jako prsa
V těchto horkých dnech si nešlo nepovšimnout trendu, který na českých koupalištích za poslední roky zdomácněl – žen a dívek koupajících se „nahoře bez“. To má své přívržence i odpůrce. „Nejsou prsa jako prsa, záleží na tom, v jakém kontextu se vyskytují,“ říká k tomu socioložka Kateřina Lišková z Ústavu populačních studií FSS Masarykovy univerzity.
Odpůrci argumentují tím, že jsou proti své vůli při tak neškodné činnosti, jakou je koupání, atakováni nahotou ve veřejném prostoru. Jsou obnažená prsa na plovárně problém v době, kdy jsme zavaleni nahými těly v časopisech, reklamě i snadno dostupné pornografii na internetu?
Ve veřejném prostoru to samozřejmě na někoho může působit rušivě, podobně jako nás obtěžuje třeba hlasitý mobilní hovor spolucestujícího. Víceméně jakýmkoli projevem na veřejnosti upíráme prostor druhému, a ne vždy jde zacpat si uši nebo přesednout jinam.
Obnažená ženská těla na billboardech či v časopisech jsou ale něco jiného než prsa konkrétních žen na plovárně – na plakátech ňadra prodávají konkrétní výrobek, v časopisech je vnucován diktát dokonalého ženského těla, v light porno časopisech servírována ženskost v sexualizované podobě. V tomto kontextu pak mohou být prsa na plovárně kontrapunktem k prsům upraveným silikony nebo ve Photoshopu – ukazují, že skutečné ženské tělo vypadá jinak.
Co děti, které před nahotou se sexuálním podtextem v médiích a reklamě chráníme? Na plovárnu nechodí proto, aby viděly přehlídku realistických těl.
Je pravda, že ňadra v západní kultuře často představovala sexualizovaný symbol, takže rodiče jsou v panice, aby děti nebyly poškozovány. Nicméně znovu říkám – obnažená ženská prsa na plovárně nejsou nutně sexuálním symbolem. Jde o přirozenou součást lidského těla, sice běžně zakrytou, která má i jiné funkce než erotické, třeba kojení. Záleží na tom, jak dětem tělo, nahotu a sexualitu odmala prezentujeme.
Vnímání prsou v historii sice bylo proměnlivé, nicméně vždy zůstávala skryta. Kdy došlo k jejich „osvobození“?
Ženské tělo bylo historicky svíráno, a to vůbec ne pouze přeneseně. Korzety sešněrovávaly ženy tak, že nemohly dýchat; omdlévající viktoriánská žena nebyla slabá, jen neměla dost kyslíku. Vynález podprsenky přinesl úlevu, časem se však některé ženy obešly i bez tohoto prádla – i ono se stalo symbolem útlaku. Ženy je podobně jako boty na podpatku demonstrativně „odhazovaly“, aby ukázaly nespokojenost s místem, jež jim společnost vymezila. Nešlo o feministické excesy, ale o projev osvobození, o snahu zbavit se diskriminace a získat rovná práva.
Mělo tento význam odložení svrchního dílu plavek v šedesátých letech ve Francii, které víceméně předznamenalo trend opalování se nahoře bez?
Ano, neobléknout si horní díl plavek v těch letech na jihu Francie mělo za cíl veřejnou deklaraci práva na tělesnou svobodu, stejnou, jakou mají muži.
Pokud bylo „osvobozování“ ňader gestem rozšiřování ženských svobod a výsměchem prudérnosti, mají obnažená prsa podobný hlubší význam i dnes?
Myslím, že pro většinu žen na plovárnách nahoře bez je dnes primární estetické hledisko, chtějí být rovnoměrně opálené. Pro některé to ale může mít i symbolickou, osvobozující kvalitu v tom smyslu, že se za své tělo nestydí. V důsledku reklamních masáží a v touze po dokonalých tělech jsou zvláště mladé dívky v ohrožení, i proto rostou problémy s příjmem potravy.
V posledních letech je trend nahoře bez v západní Evropě na ústupu. U jinak cudných Češek, zdá se, naopak sílí.
Na Západě opalování nahoře bez už opravdu tolik neletí. Důvodem jsou obavy z rakoviny kůže, ze zneužití fotografií na sociálních sítích, v neposlední řadě také nárůst aktivismu, například skupiny Femen, se kterým ženy nechtějí být spojovány. Ale i u nás již nejspíš tento trend dosahuje vrcholu a začne opadat.
Lze za ukrajování veřejného prostoru považovat i kojení na veřejnosti?
Matky jsou nabádány, aby kojily, že je to pro dítě zdravé a posiluje jej to fyzicky i psychicky. Pokud tedy dostane hlad, bylo by absurdní, aby se s ním žena někde schovávala, nebo aby rovnou zůstala doma.
Vy se opalujete nahoře bez?
Já se vůbec neopaluji, ale občas se koupu bez plavek. Mám pocit, že člověka omezují. Když jste třeba na výletě a nemáte je s sebou, netroufnete si pak jen tak vlítnout do rybníka.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].