Bach špíny zbavený

O Bachově Mši h moll se říká, že pochopit tento náročný dvouhodinový kus je skoro stejně těžké jako pochopit křesťanství. Natož ho pak srozumitelně předvést současnému, netrpělivému a roztěkanému publiku. Dirigentovi Václavu Luksovi (44) se to s jeho souborem Collegium 1704 daří. Je to paradox: v Česku nemáme žádnou tradici s interpretováním Bacha, přesto dnes Collegium patří v tomto oboru ke světové špičce. A aplaudují mu zvláště v německy mluvících zemích, které přitom naopak tuto tradici mají zakotvenou jako součást národních kultur.

Collegium dílo předvedlo koncem července na Salcburském festivalu – prestižní přehlídce v Mozartově rodném městě, na niž se jen tak někdo nedostane. A okamžité kritické ohlasy naznačily, proč vzápětí dostal Luks „kontrakt“ na další dva ročníky. „Emocionálně nabitá, přesto zeštíhlená“, „klidný kormidelník s taktovkou“, „nosnost hlasů byla enormní“. Takových přízvisek se dočkal soubor založený před deseti lety.

Českým muzikantům se často vytýká, že místo gejzírů kreativity jen napodobují něco, co už tu bylo před nimi. Ve světě klasické hudby ale tahle jednoduchá rovnice samozřejmě neplatí. Collegium je mistrem interpretace barokních děl, originálním přístupem ke klasické látce si vychovalo věrné publikum po celé Evropě. Soubor tak můžeme považovat za dokonalý český kulturní export. Co stojí za tímto malým zázrakem?

Lopata nebo krumpáč

„Je to velký úspěch,“ říká Václav Luks stroze k vystoupení v salcburském…