Veřejné tajemství letu MH17

Najednou začalo z nebe něco velkého padat. A z toho kusu železa vypadávali lidé. Letěli jako ptáci s roztaženýma rukama.“ Alexander z ukrajinské vesnice Rozsypne pláče i teď, když o zážitku z loňského léta mluví s reportérem BBC. Stalo se 17. července 2014 a dnes je prakticky jisté, že civilní Boeing 777 malajsijských aerolinek na trase z Amsterodamu do Kuala Lumpuru s 298 lidmi na palubě byl sestřelen moderní ruskou raketou země-vzduch s názvem Buk. K jejímu odpálení se zatím nikdo nepřiznal.

Kdyby se tato tragédie stala před deseti lety, měl by hlavní podezřelý, tedy Rusko, mnohem větší šance zamést stopy. Jenže žijeme v době chytrých telefonů, z nichž každý je zároveň kamerou. A žijeme v době, kdy je takřka každý pohyb na planetě sledován satelity a monitorovány jsou i rozhovory v mobilech.

Obrana útokem

Rusko se s touto nevýhodou pokusilo vyrovnat po svém. Místo obhajoby vlastní neviny obvinilo ze sestřelení letadla Ukrajinu a pustilo do světa několik vlastních „důkazů“. Jenže mediální doba zrodila armádu aktivistů i občanských novinářů, pro které je životní vášní odhalovat lež. A ti prohlašují, že z ní Rusy usvědčili. A nejen oni.

Rusko například zveřejnilo videozáznam rakety Buk na vojenském autě, který údajně pochází ze 17. července z oblasti tehdy ovládané ukrajinskou armádou.

Tým investigativních novinářů ze serveru Bellingcat, který mravenčí analýzou dat a snímků ze sociálních sítí dokáže odhalit neuvěřitelné podrobnosti – a proto s nimi…