Umělci na úřadu práce

Třicet sedm a půl. Tolik procent absolventů pražské Akademie výtvarných umění skončí podle čerstvě zveřejněných čísel na úřadu práce. Bezkonkurenčně nejvíc ze všech českých vysokých škol. Blíží se jí snad jen Západomoravská vysoká škola Třebíč, která (přestože jste o ní na rozdíl od AVU pravděpodobně doteď neslyšeli) je na tom ale pořád o tři procenta líp. Pro lepší srovnání: Vysoká škola uměleckoprůmyslová vrhá mezi nezaměstnané jen 16,2 procenta studentů, plzeňská fakulta umění a designu 17,7.

Autor těchto řádků tím pochopitelně nechce říci, že pokud uvažujete o studiu na vysoké škole, běžte na pražskou ekonomku, protože tam máte 97procentní jistotu, že můžete jít hned po obdržení diplomu k píchačkám. Tedy pokud je v bankách mají.

Chce spíš říci, že je to zvláštní. Umělec na úřadu práce totiž musí pro pracovní úředníky představovat tvrdý oříšek. Jak známo, musí mu nabídnout práci, která je adekvátní jeho dosaženému vzdělání. „Počkejte, počkejte. Ne, tak bohužel, nic intermediálního tu nemáme. A ne, novomediálního také ne. Ale měla bych tu něco se sadovými úpravami, když jste ten umělec.“

Konec žertování. Číslo je to opravdu alarmující a o škole neříká nic dobrého. Jestliže máte víc než třetinovou šanci, že po sedmi letech usilovného studia neseženete práci (a to ještě většina z těch úspěšných budou patrně architekti), nezní to jako lákavá vyhlídka budoucnosti. Přitom už se dlouho vedou debaty, že umělecké školy by měly studenty připravovat nejen na kariéru, ale i…