Sandra a její byznys

Takhle jednoduchá matematika by udělala radost každému majiteli firmy. Od pražského dopravního podniku koupíte více než 200 tisíc dluhů za jízdu načerno. Pokuta činí 1500 korun, vy ji získáte zhruba za tři stovky. Když k tomu připočteme průměrnou částku za vymáhání, tedy 1100 korun, dostanete se na potenciální zisk 2300 korun od každého dlužníka. Zkušenosti vymahačů říkají, že peníze za pokutu lze dostat zhruba z každého druhého dlužníka, a vy tak můžete mít brzy na účtu odhadem více než 200 milionů korun. Je to hodně peněz. Tím spíš, že vymáhání dluhů za jízdu načerno není žádná dřina. Dopravní podnik předá vymahačům seznam dlužníků se všemi potřebnými daty, stačí jim poslat upomínku, když nezaplatí, předat data soudu, a o další práci se postarají exekutoři.

Tenhle báječný stroj na peníze získala před třemi lety bez výběrového řízení pražská firma Fidentia, která vznikla jen pár týdnů před podpisem smlouvy. Nikdy nic podobného nedělala a její jedinou majitelkou i jednatelkou je bývalá servírka, třiatřicetiletá Sandra Bártová z Hlinska. Pokud bychom v realitě hledali naplnění termínu „bílý kůň“, jen těžko bychom byli schopni najít výstižnější příklad.

Lepší bikiny, horší politik

„Sedím tu jenom já,“ říká žena v kanceláři firmy Fidentia usazené v jednom z činžáků kousek od metra Budějovická. „Šance, že tady zastihnete paní Bártovou, je minimální. Staví se tu jen sem tam, odpoledne, tak na hodinku.“ Jednatelka není k zastižení ani v nedalekém sídle firmy,…