EDITORIAL: Řecko a štěstí

Velkou část čísla věnujeme tzv. řecké krizi, která zamotává hlavy jak odborníkům, politikům, tak i obyvatelům starého kontinentu. Jak se z té šlamastyky dostat, aby to nebylo jen oddálení problému? Lze pomoci zemi, která udělala tolik chyb, ale zároveň se dostala do kruhu, z něhož se sama nevymotá, i kdyby se sebevíc snažila? Jednoduché řešení neexistuje, protože vedle ekonomických pravidel jsou tu také politické souvislosti, a to domácí i zahraniční.

Právě z těchto důvodů přinášíme hned několik článků, které situaci popisují z různých úhlů. Najdete tu reportáž z Řecka, rozhovor, analýzu situace i možných scénářů vývoje či text od Timothyho Gartona Ashe. Vše je spojeno do speciálního bloku. A protože se situace i nadále vyvíjí, doporučujeme sledovat náš web, kde přinášíme nejaktuálnější informace. Pokud nás čtete v tabletech či smartphonech, budete mít například článek o nedělním jednání Evropské unie přímo v aplikaci.

Jak vypadá nejšťastnější člověk na naší planetě? Ne, není to Andrej Babiš, ale bývalý molekulární biolog Matthieu Ricard, který se rozhodl opustit slibnou kariéru a po pětadvaceti letech meditací v Indii se vrátil na Západ, aby nám sdělil, jak nalézt štěstí. „Jak si vysvětlit úspěch jeho knih a obdiv západní smetánky, jež se k němu upíná jako ke zvěstovateli velké pravdy? Hlavním důvodem zřejmě je – tak to aspoň vidí samotný Ricard –, že západní společnost, založená na ,sobectví a narcisismu, které nenabízejí optimální způsob života‘, cítí, že něco s ní není v pořádku, že hnací energie kapitalismu a touhy po osobním úspěchu vyprchává, že přestává fungovat vztah mezi bohatstvím a spokojeností,“ píše Martin M. Šimečka a více se dozvíte v Tématu.

Vážené čtenářky, vážení čtenáři,
inspirativní čtení vám přeje

Erik Tabery,

šéfredaktor