Pod vodou

Když při státnicích prozřete a svět vám začne připadat nesnesitelně loktařský a válečnický, můžete se odstěhovat jako mladý právník Sven. Zvolit uhrančivou vulkanickou krásu přírody na jednom z Kanárských ostrovů a povolání majitele malé školy potápění. Je to jako z příručky o osobním růstu: dělej, co máš rád, a budeš šťasten. Jenže Sven, hlavní hrdina psychologického románu Pod vodou od uznávané německé autorky Juli Zeh, jejíž knihy jsou oblíbené také u nás, šťastný není, i když o tom vlastně ani neví.

Jistě, je spokojený; má klid, dva domy na překrásném konci světa a partnerku Antje. Tato idyla se však radikálně promění, když se na letišti setká s novými zákazníky – herečkou a aristokratkou Jolou von der Pahler a spisovatelem Theodorem Hastem. Dvojicí neurotiků, kteří mezi sebou mají komplikovaný a zároveň intenzivní vztah – „vrávorají nad propastí… jejich oblíbená pozice“. A Svena od počátku fascinují. Není v tom jen krása seriálové herečky Joly, ale i to, co nechce vnímat člověk, jenž se programově neúčastní lidských her. Tedy že mu chybí vášeň či láska; zkrátka něco, co dává oné spokojenosti jiné grády.

Jak bývá u Juli Zeh zvykem, i tento román je postaven na hraně detektivního či thrillerového žánru. Pracuje s dávkovaným napětím a detaily, kdy má Sven neustále pocit, že spolu dvojice zápasí a jde si navzájem po krku. Jenže v samolibé touze po spokojeném životě v souladu s přírodními živly to odmítá vidět. Nechce se nechat zatáhnout do hry: „Jola a Theo přivezli na ostrov Německo a tím i válku, která nebyla moje.“

Jako kontrapunkt ke Svenovu vyprávění je tu vystavěn příběh, který si Jola zaznamenává do deníku. Je to jen jiná perspektiva, nebo manipulace s vražednými úmysly? Autorka nechává na čtenářích, aby si vybrali vlastní verzi událostí. Dělá to přímočaře – a stejně jako instruktora potápění je dovede k otázkám, které si lidé ve své touze někam se uklidit a tam si jen tak žít nechtějí klást.

Autorka je spisovatelka.

Juli Zeh: Pod vodou
Přeložila Jana Zoubková, Host, 216 stran