Editorial: Lež se nedá zapomenout

Tuzemská debata o hranicích nutného očkování malých dětí stále nekončí. Argumenty obou stran mají svou míru relevance, ale nezdá se, že se rýsuje nějaká shoda. I když neplatí to absolutně.

Hana Čápová připravila rozhovor se známým vakcinologem Romanem Prymulou a v jedné otázce mimo jiné připomíná, že „většina rodičů, kteří kritizují očkování, není zásadně proti všemu. Chtějí jen, aby očkování bylo k dítěti co nejšetrnější, a tím očkování proti žloutence není. Přesto se spor nepřiměřeně vyostřil.“

Pan Prymula na to odpovídá: „Právě fakt, že se kolem očkování strhly obrovské diskuse, mě vedl ke změně názoru. Soukromě si myslím, že ti, kdo se snaží očkování zpochybnit, vytáhli veškeré možné argumenty, a tento argument je validní – očkování kojenců proti hepatitidě je nutné ze všech nejméně. Pokud by tedy právě žloutenka typu B měla být tím, co by torpédovalo celý program očkování, je lepší se jí vzdát.“

Celý rozhovor najdete na str. 38–43 a velmi ho doporučuji, protože přináší zajímavé informace a postřehy k tématu.

Na závěr si dovolím jeden dodatek. Už dva a půl měsíce uplynulo od chvíle, kdy prezident Miloš Zeman prohlásil, že novinář Ferdinand Peroutka podlehl kouzlu Adolfa Hitlera a napsal článek s titulkem: Hitler je gentleman.

Ačkoli všichni znalci Ferdinanda Peroutky dokládali, že to není pravda, prezident a jeho úřad slíbili, že přinesou důkaz. Nestalo se tak. Když se člověk splete, což se děje pochopitelně všem, omluví se. Dopustil se „jen“ chyby. Když ale někdo setrvává na svém omylu, i když byl jasně vyvrácen, stává se z chyby lež.

Ačkoli Zeman doufá, že se na to zapomene, neměli bychom to dovolit. Už proto, že česká hlava státu očernila statečného člověka, který se už nemůže bránit.

Vážené čtenářky, vážení čtenáři,
inspirativní čtení vám přeje

Erik Tabery,

šéfredaktor