Proč nám zabili Ferdinanda

Jet do Sarajeva nebyl dobrý nápad a arcivévoda František Ferdinand to dobře věděl. Od roku 1903, kdy v sousedním Srbsku vtrhla do královského paláce skupina armádních pučistů a pozabíjela všechny přítomné v čele s králem Alexandrem, nebylo na Balkáně pro příslušníky habsburského rodu bezpečno. Srbové snili o společném státě jižních Slovanů a nenáviděli rakousko-uherskou monarchii za to, že spravuje „jejich“ Bosnu a Hercegovinu.

Hrdlořezové, kteří panovníka zavraždili, teď v roce 1914 ovládali srbskou politiku a státní správu. Z církevních i státních pokladen putovaly nemalé částky teroristickým organizacím, které vysílaly poblouzněné mladíky za hranice zabíjet v zájmu velkosrbské myšlenky. V roce 1910 se v Sarajevu pokusil jeden z nich o atentát na bosenského guvernéra, dva roky poté skupina dalších zavraždila jeho chorvatský protějšek. Za nějaký čas zatkli četníci ve vlaku na Vídeň ozbrojeného mládence, který se chystal sprovodit ze světa samotného Františka Ferdinanda.

Následník trůnu, který měl v čele monarchie podle všeobecného očekávání brzy nahradit stařičkého císaře Františka Josefa I., proto na jaře roku 1914 s návštěvou Sarajeva váhal. Do Bosny se chystal na plánované vojenské cvičení, mnozí armádní důstojníci i místní politici jej ale varovali, ať se raději vyhne pobytu v metropoli. Projíždět se v otevřeném voze městem, kde policie eviduje desítky podezřelých radikálů, znamená velké riziko. Ostatně ani současný guvernér se tu na ulicích takřka neukazuje.