Mělo by Česko výrazně zvýšit rozpočet armády?

Robert Břešťan:Ano. Protože jinak to dopadne jako s ekonomickými kritérii v rámci eurozóny, byla jen na papíře a výsledek vidíme. Důsledek permanentního neplnění závazků v rámci NATO (nejen u nás) se odráží v celkové vojenské „síle“ a odhodlanosti EU. Zvýšit na úkor čeho? To je povinnost politiků. Odpověděl bych po babišovsku – efektivita, úspornost. Nebo po špidlovsku – zdroje tu jsou.

Ondřej Kundra:V téhle době jednoznačně. Podobně jako to udělalo Polsko. Na úkor menšího rozkrádání armády (zefektivnění armádních zakázek) a možná převedením volných miliard, které leží v různých fondech či organizacích.

Petr Honzejk:Samozřejmě že by mělo. Na dvě procenta HDP, jak jsme se zavázali při vstupu do NATO. A „na úkor“ čeho? Čehokoli. Klidně si i půjčit. Protože neochota k obraně může být nakonec „na úkor“ všeho ostatního.

Robert Břešťan:Menší rozkrádání armády však víc peněz do rozpočtu nepřinese. Jsou to stejné peníze, jen jinak, mnohdy dosti zbytečně (obrněnce Dingo například) utracené.

Ondřej Kundra:Mohly by se v budoucnu přidat na zvýšení českého rozpočtu na armádu, do nějž nyní dáváme ostudné jedno procento HDP. Ale ano, je to nejisté. Proto je potřeba ten příspěvek zvýšit okamžitě. Bláznivý nápad, co volné provozní peníze z ČEZ?

Marek Švehla:Jednorázové peníze uložené kdekoli na státních účtech by armádní rozpočet nevyřešily. Musí se najít každoroční přísun ze státního rozpočtu. Babišovská „úspornost“ je sice dost otřepaná, lít desítky miliard, o které jde, do zlodějského systému státních zakázek, je ale nesmysl. Ministerstvo obrany a vláda tedy musí dát nějaké záruky, že už hospodaří jinak.

Ondřej Kundra:Jednorázovost bych udělal jako symbol v ukrajinské krizi. Ano, pak to chce systém.