Na takové zprávy není Česko zvyklé. V posledních 20 letech jsme se dozvídali, jaká elektrárna se plánuje, jaká se má co nevidět dokončit, jaká se zmodernizuje. Energetice vládlo slovo expanze. Ceny a zisky rostly, výroba se zvyšovala, export elektřiny stoupal do rekordních hodnot. Stavba dalších bloků v Temelíně měla trend bobtnající – podle vládního žargonu soběstačné – energetiky podtrhnout. Minulý týden ale přišla velká změna: ČEZ oznámil, že tendr na dostavbu Temelína zastavuje.
Bylo by rozhodně ukvapené mluvit o počátku konce jaderné energetiky v Česku. Platí to ovšem i naopak: nikdo si dnes nemůže být jistý, že se tu nová jaderná elektrárna ještě někdy postaví. Rozhodnutí ČEZ a předtím i české vlády, jež odmítla slíbit na provoz nového Temelína dotace, totiž připomíná, že v posledních letech se kolem nás dějí převratné věci, které převracejí zažité pořádky v energetice vzhůru nohama. A odvolaný tendr je přiznáním, že si je Česko nemůže dovolit ignorovat.
Německá cena
Důvody zrušení soutěže o temelínskou dostavbu nepřinesl nějaký nenadálý útlum či dopady ekonomické krize. Víc než cokoli jiného za nimi stojí promyšlená politika Německa, které už zhruba sedm let systematicky investuje do obnovitelných zdrojů.
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
