Lázeň duše

Balím kufry a zapínám Skype. Na São Paulo se musí intenzivně myslet už před odjezdem, protože na letišti by bylo pozdě. Jde o to domluvit se se spolehlivým taxikářem, který mě odveze ke známým, kde přespím, než se vydám na další dvanáctihodinovou štreku autobusem. Ještě z Prahy volám přes Skype Walteru Nuñezovi, sympatickému exúředníkovi, který dal před kanceláří státního úřadu přednost adrenalinovému taxikaření v betonové džungli. Naposledy mě vezl před dvěma měsíci na letiště, a tak si pamatuje, jak vypadám. Domlouváme fixní cenu 120 reálů (asi 1000 korun). Walter čeká s cedulkou v příletové hale, ještě že tak, protože já ho nepoznávám. Oholil si na léto hlavu.