Můj nejlepší z možných životů

Láska k moudrosti

úryvek ze 3. kapitoly (1. polovina 60. let)

Teď by se čtenář měl smilovat a dočíst, co se mi v těch neuvěřitelných šedesátých letech všechno přihodilo. Nejprve působení v úloze přidavače u zedníků (ve Třech mušketýrech se tomu povolání ještě říká podavač) – to bylo v Horních Počernicích. Hned vedle zařízení, kde hibernovala cirkusová zvířata, jsem hibernoval já coby veskrznaskrz civilní zaměstnanec Vojenských staveb. Zimní pohádka. Poté jsem jezdil na ještěrce po peronech Wilsonova nádraží. Rozvážel jsem konzumaci včetně beden a sudů piva do jídelních vozů na poslední chvíli přistavených vlaků. Nemusel jsem ani plánovat rafinované sabotáže. Nejednou se stalo, že výpravčí zvedl plácačku a vlak odjel k žalu všech zúčastněných bez proviantu.