Nejsme idioti

Je všední podmračený a studený červnový den, ale na Modravě je stejně plno. Turisté si do vyhlášené šumavské dovolenkové destinace zvykli jezdit i mimo hlavní sezonu, kdy tu kvůli davům nebývá k hnutí. Moderně opravené penziony mají pečlivě zastřižené trávníky, je tu k dispozici bankomat, několik restaurací, moderní interaktivní expozice věnovaná dřevu a pro majitele iPhonů visí v informačním centru upozornění, že si mohou zdarma stáhnout aplikace s mapami a zajímavostmi modravského okolí. Prostě ideální místo pro lidi, kteří se rozhodli relaxovat na čistém horském vzduchu a zároveň se nechtějí vzdát městského komfortu.

Na Šumavu však jezdí pestřejší směs návštěvníků a kvůli některým z nich označuje starosta Modravy Antonín Schubert svůj rajon za válečnou zónu. Začátkem června obsah těchto slov poznali na vlastní kůži budoucí přírodovědci z Karlovy univerzity, kteří sem přijeli na exkurzi – po výletu do lesa našli své dva mikrobusy s prořezanými pneumatikami. Nebyla to náhoda. Vědci, již loni otevřeně podporovali blokádu kácení v šumavských lesích, nejsou na Modravě vítáni a starosta prohlásil v televizi, že pokud by se loňská blokáda měla opakovat, „určitě by došlo k újmám na zdraví“. Boj o Šumavu navzdory zdánlivému klidu ani zdaleka nekončí.

Nikam to nevede

Problém budoucích odborníků na biochemii lesních a vodních systémů byl zjevně v jejich učiteli. Na Šumavu je přivezl přírodovědec Jakub Hruška, jeden z veřejně známých zastánců názoru, že v nejpřísněji chráněných lokalitách Šumavy se nemá zasahovat proti kůrovcové kalamitě. Osm probodnutých pneumatik rozhodně nebylo prvním útokem proti podobně smýšlející osobě. Šéf kampaně proti lesnickému zasahování v lesích národního parku Jaromír Bláha z ekologického Hnutí Duha za uplynulý rok vyměňoval gumy od svého auta už třikrát (naposledy všechny čtyři před měsícem) a musel si nechat vyčistit výfuk od nastříkané montážní pěny.

Bláha je ale na Šumavě všeobecně známá postava a každý tu ví, jak vypadá jeho auto. To se nedá říct o dvou mikrobusech, jež na Modravu přivezly studenty. Ani jeden z nich nebyl označen logem a na parkovišti stály se čtyřmi dalšími vozy s pražskými značkami. Vědec Jakub Hruška se stejně jako jeho studenti domnívá, že muselo jít o promyšlenou akci, kdy si místní asi dali vědět, že „dorazili přírodovědci“, a někdo z nich potom konal. „My nejsme žádní aktivisté, ale prostě studenti,“ říká posluchačka geochemie Míša Francová, která se exkurze zúčastnila. „Já sama pochybuju o tom, jestli loňská blokáda nebyla přehnaná akce. Ten útok proti nám mi nedává smysl.“

Studenti a jejich učitelé nahlásili celou věc policii v nedalekých Kašperských Horách, která už prošetřovala proříznuté pláště Jaromíra Bláhy z Hnutí Duha. Policisté však nic nezjistili a po měsíci věc odložili. Podobné to bude zřejmě i v nynějším případě. „Vyšetřujeme to jako poškozování cizí věci, je to pro nás trestný čin jako každý jiný,“ říká šéf obvodního oddělení v Kašperských Horách Jaromír Vaněk, jehož muži mají na starosti kromě Modravy i padesát obcí rozesetých v mnohakilometrových vzdálenostech po šumavských kopcích. „Uděláme všechno pro to, abychom pachatele odhalili, ale je otázka, k jakému výsledku to povede,“ dodává s tím, že na rozdíl od minulého případu tentokrát nasadil dva svoje muže, protože škoda na majetku byla vyšší. 

Jsem znárodněn

Prořezávání plášťů od aut sice nikdo na Modravě veřejně neschvaluje, ale názor, že vědci a aktivisté místním škodí, by tady podepsali skoro všichni. Spor o to, jestli zasahovat v prvních zónách parku proti kácení, nebo ne, je spíše zástupný. „Přijíždějí sem lidé ze všech koutů republiky, aby nám vykládali, co tu máme na Šumavě dělat. Už jsme na to dost alergičtí,“ vysvětluje místostarosta a vystudovaný lesník Jaroslav Doležal, který vede místní interaktivní výstavu o dřevě. Averze má svoje důvody. Život na okraji prvních zón národního parku je svázaný celou řadou přísných regulí, jež lidé žijící vedle běžných hospodářských lesů neznají. Není například možné prostě vyrazit do lesa a sbírat dřevo.

Opravy nebo výstavba nových domů procházejí složitým schvalováním, o kterém rozhodují úředníci národního parku. Obyvatelé Modravy se s tím však nechtějí smířit. „Je to naše obec, tak bychom si o ní měli rozhodovat my sami,“ dodává Doležal. Argument, že takové jsou prostě principy národního parku, kde má prioritu ochrana přírody (a že podobné je to třeba v památkových rezervacích velkých měst, kde je život kvůli zachování starých domů také svázaný celou řadou omezujících pravidel), tady prý neplatí. „Tohle je prostě socialismus, když si nemůžete rozhodovat o svých věcech,“ vyjadřuje všeobecné mínění Doležal. „Aktivisté nám tu říkají, že národní park patří všem. Já tomu říkám, že jsme tady znárodnění.“

Šokovaní studenti se ale s touhle logikou odmítají smířit a dohodli se, že každý z nich napíše osobní dopis starostovi Modravy Antonínu Schubertovi upozorňující na to, že místní by měli změnit svůj postoj. Nejde jenom o poškozená auta, u nichž navíc zatím nikdo nezná pachatele. Na Modravě je k vidění také několik nápisů na kamenech, traktorech či domech místních, útočících na ekologické Hnutí Duha, jež loňskou blokádu iniciovalo. „S takovouto otevřenou nevraživostí nepůsobíte jako přátelští lidé. Jako místní autoritu vás žádám, abyste se snažil hledat především dialog bez urážek a prořezaných pneumatik,“ napsal starostovi student a účastník exkurze Martin Šimeček.

Starosta ve své odpovědi označil jeho dopis za „emotivní výstup“ a nevraživé plakáty místních považuje za „legitimní vyjádření názoru“. Zároveň nicméně už před časem ze své iniciativy svolal na Modravu k jednacímu stolu zástupce ekologických organizací a národního parku. Cílem jednání je zabránit opakování loňských událostí, kdy správci káceli v prvních zónách a aktivisté je blokovali. „Nejsem idiot a nechci, aby se ta situace dál hrotila,“ prohlašuje Schubert. Jednání mají i pragmatický důvod – v době letní blokády přijíždělo na Modravu méně turistů než obvykle. Uskutečnily se už dvě schůzky a chystá se další. „K ničemu jsme zatím nedošli a dohodli jsme se, že detaily vyjednávání si zatím necháme pro sebe,“ říká Jaromír Bláha z Hnutí Duha. „Ale cíl máme stejný. My také nechceme, aby se blokáda musela opakovat.“