O lásce, tichu i zradě

Ivana Klímu obtěžkaného osmi křížky neopouští potřeba psát a publikovat. Jeho nynější domovské nakladatelství Academia mu teď souběžně vydalo dvě knihy textů z posledních let – svazek fejetonů Jak se nestát vrahem a soubor povídek O lásce, tichu i zradě. Soustřeďme se na tento titul.

Autor jej nakomponoval do čtyř oddílů a zařadil do něho celkem sedmatřicet povídek, což při nevelkém rozsahu knihy znamená, že vesměs běží o prózy čítající jen několik stran. První oddíl nese označení O láskách a obsahuje texty s milostnými náměty. Další oddíly Klíma nadepsal pouze římskými číslicemi: do druhého snesl povídky s dětskými hrdiny, třetí oddíl je pel mel, přičemž texty z něho by bývalo bylo možné rozdělit do předešlých částí; závěrečný oddíl obsahuje šest trojic povídek spjatých vždy námětem či tématem (Tři velmi krátké povídky o ptácích, Tři velmi krátké povídky o strachu atd.). Kompozice svazku na první pohled možná vyhlíží promyšleně, ale to členité roztřídění textů je v podstatě formální a nemůže odbourat mechaničnost přítomných povídek. Co do charakteru se dají téměř všechny zastoupené prózy označit jako povídky časopisecké: jsou na jedno (rychlé) přečtení, nekomplikované, často psané à la thèse. Ivan Klíma z jednoho drobného nápadu uplete obraz a příběh. A protože je to psavec zkušený, řemesla znalý, texty mají hlavu a patu, ale současně také výrazovou instantnost.

Pro Klímu typická kombinace bystrých psychologických vhledů, realistického podání a absurdních motivů nedostává ve „zcuknutých“ povídkách O lásce, tichu i zradě patřičný prostor. Na čiré a rychlé absurdity o několika odstavcích je Klíma příliš velkým realistou. A do svých realistických obrázků zde po způsobu deus ex machina vpaluje náhlá hnutí mysli postav či rovnou jejich úmrtí. Relativně nejlépe z knihy vychází oddíl o dětských hrdinech, který by se mohl jmenovat Ztracený ráj – konkrétně vynikají texty, v nichž autor vystihl srážku dětského vědomí, které si ještě neumí představit či připustit krutost světa dospělých nebo osudu (nikoli náhodou jsou dvě z těchto próz situovány do časů druhé světové války). Takovou prózou jsou například Vzkazy: sedmiletý Tomáš, který žije sám s maminkou, čeká na ni po návratu ze školy doma. Maminka z práce nejde a nejde, on jí posílá prosebné SMS. Přijde k nim domů policista, který s Tomášem hovoří, odvede jej na služebnu a je jasné, že matka zahynula. Buď je to mimo Tomášovo chápání, nebo tragédii vytěsňuje. Jímavá věc a – bohužel – jeden z mála zapamatováníhodných momentů této knihy.

Autor je redaktorem MF DNES.

Ivan Klíma: O lásce, tichu i zradě

Academia, 168 stran