Anketa: lidské oběti a atentát na Heydricha

Miroslava Němcová

předsedkyně Poslanecké sněmovny, 1. místopředsedkyně ODS

Reinhard Heydrich byl jedním z mozků – strůjců apokalypsy, plánu na zničení naší civilizace. Židé a Romové byli určeni k likvidaci, Slované k zotročení či vysídlení. Atentát na Heydricha byl správným činem. Počet obětí války by nebyl nižší, kdyby se neuskutečnil. Heydrich by mohl pokračovat v díle zkázy. Německá moc by se neotřásla a mohla by v plné síle pokračovat v plánu ničení a zabíjení. Je nám morální oporou to, že to byli čeští občané, kteří se k atentátu odhodlali. Nebyli jsme pouze okupovaným, strachem ochromeným národem. Na bojištích padly miliony vojáků, kteří byli na straně svobody, a je dobře, že se k jejich boji atentátem přidáváme.

KAREL SCHWARZENBERG

ministr zahraničí a předseda TOP 09

Kvůli nacistické okupaci bylo období heydrichiády jedno z nejhorších. Znám argumentaci, že to byla zbytečná provokace, že jsme přece mohli vědět, jaké to bude mít důsledky, a tudíž že vina na těch vraždách je vlastně na české straně. To je samozřejmě naprosto zvrácené stanovisko! Heydrich byl jeden z nejvyšších představitelů třetí říše a – přiznejme – byl kromobyčejně inteligentní a efektivní představitel moci. Vyřadit ho z provozu bylo v nejvyšším zájmu jak Československa, tak Spojenců. Odpovědnost za Lidice, Ležáky a ostatní popravy leží na K. H. Frankovi a ostatních nacistických pohlavárech, a také na přímé vůli Adolfa Hitlera. Heydrich se ne úplně neúspěšně snažil rozdělit český národ. Různými výhodami, lázeňskými pobyty se pokoušel získat české dělnictvo; vůdčí osobnosti i vrstvy, které mohly být oporou národa, nechal popravit nebo odeslat do koncentračních táborů. To byla opravdu pro národ nejhorší hrozba.

Karolína Peake

vicepremiérka (strana LIDEM)

Na jednu stranu by se mohlo zdát, že hodnocení heydrichiády a následných aktů pomsty bude s odstupem desítek let jednodušší než v době, kdy se událost stala. Ta událost ale patřila právě do té doby, stejně jako kontroverzní odsun Němců. Hrůzu, která nastala  po atentátu na Heydricha, nemůžeme vyčítat atentátníkům, ale těm, kteří rozhodli, že dojde k pomstě v nevídaném a nelidském rozměru. Ti jsou totiž odpovědní i za to, že se někdo ze zoufalství a snahy o akci proti zlu rozhodl atentát uskutečnit. Odvahu postavit se zlu s nasazením vlastního života je potřeba ocenit. Těch životů ale padlo příliš mnoho. Otázka, zda cena takto zaplacená českým národem za nepochybně hrdinskou akci nebyla příliš vysoká, zůstane nezodpovězena a jinak na ni budou reagovat někteří občané Lidic a Ležáků a jinak vojáci a členové exilové londýnské vlády. Mně
se tato cena příliš vysoká zdá.

Ondřej Liška

předseda Strany zelených

Heydrich nebyl jen protektorem, ale jedním z nejvýznamnějších nacistických zločinců vůbec, hlavním režisérem „konečného řešení“. Jeho likvidace významně oslabila elitu třetí říše. Nesmírně si vážím hrdinství lidí, kteří atentát provedli. Věděli, že velmi pravděpodobně akci nepřežijí. I tak se rozhodli na sebe tuto službu vzít. Politicky nebyl dopad úspěšného atentátu příliš promyšlený. Jestli se mělo opravdu jednat jen o „armádní“ odplatu, jak vyplývá z nejnovějších zjištění, trochu to relativizuje politické strategie exilové vlády vzhledem k možným dopadům v domácím prostředí. Oběti následných represí je rozhodně třeba připomínat. Odpovědnost za ně ale nese nacistická moc, nikoli československá exilová vláda. Je otázka, jak by se situace v protektorátu vyvíjela bez atentátu. Je možné, že by Heydrichova politika i tak přinesla jiné podobně kruté činy.