Jinak a lépe
O co jde první generaci vysokoškoláků, která vyrůstala ve svobodných poměrech
Materiály přicházely a Bára Kunzová (27) k nim se svými kolegy psala kritické poznámky jak na běžícím pásu. Jenomže pak se ukázalo, že jejich práce je zbytečná. „Takovou míru ignorance jsem ještě nikdy nezažila,“ vzpomíná doktorandka pražského ČVUT v kavárně univerzitní knihovny na konec loňského roku, kdy jako zvolená zástupkyně studentů připomínkovala vysokoškolské reformy z dílny ministerstva školství. Od úřadu pravidelně přicházela odpověď, že „připomínky byly zapracovány“, ale text navrhovaných zákonů se přitom nijak nezměnil. Pro naštvanou mladou doktorandku, které úřednická práce sebrala desítky neplacených hodin, to znamenalo jediné: rozhodnutí, že je potřeba dát svůj hněv společně s ostatními studenty důrazně najevo. Ačkoli nikdy nic podobného nedělala, stala se na své škole jednou z hlavních organizátorek protestních akcí.
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu