Návrat na ulici

„Pocházíte z úplně jiné planety než já,“ povzdychl si nejslavnější dokumentární fotograf všech dob Henri Cartier-Bresson před patnácti lety na vernisáži Martina Parra. Tehdy byli už téměř rok kolegové v prestižní agentuře Magnum Photos, legendární HCB ale nebyl sám, kdo si na Parra stále nemohl zvyknout. Celých šest let předtím členové Magna bouřlivě schůzovali, než těsnou většinou jednoho hlasu schválili, že britského ironika, který nectil snad žádné z pravidel, na něž tihle fotografové celá desetiletí přísahali, vezmou mezi sebe.

Dnes je tahle historka poněkud vybledlá a Martin Parr se počítá ke světové špičce. Minulý týden osobně zahájil svou retrospektivu nazvanou Assorted Cocktail v pražské galerii DOX. Divák si na ní s překvapením uvědomí nejen to, v jak skvělé tvůrčí formě se osmapadesátiletý fotograf stále nachází. Ale také to, že i po čtvrt století zůstává Parr posledním velkým a vlivným inovátorem fotografického dokumentu. Kdysi královská disciplína, v níž fotografie coby médium prokazovala svou jedinečnost, jako by někam zmizela. „Je pouliční fotografie mrtvá?“ ptají se občas diskusní fóra a odborné časopisy. Zjevně to není jen řečnická otázka.

Svět podle Parra

Dějiny dokumentární fotografie se dají vyprávět různě, jednou z možností je sledovat, jak do zdánlivě objektivního média stále silněji proniká…