Dvanáct statečných
Knižní rozhovory s disidenty, kteří se v roce 1968 postavili ruské invazi



Pošlou k nim armádu, nebo ne? Historik Alexandr Daniel z ruského sdružení Memorial touto jednoduchou otázkou v knize Za vaši a naši svobodu popisuje napjatá očekávání sovětské společnosti z první poloviny roku 1968, jak bude pokračovat vývoj událostí v Československu. Stejná otázka ovšem rezonovala i v dalších komunistických státech tehdejšího východního bloku. Po východním Německu, Polsku a Maďarsku padesátých let a jejich pokusech vyprostit se z objetí stalinismu se podobnou nadějí totiž stalo pražské jaro.
Odpovědi se občané zemí Varšavské smlouvy dočkali rychle a do dlažby československých měst ji vyryly pásy tanků. Což na Západě i v jiných částech svobodného světa přineslo vlnu bouří a protestů. V tomto směru naopak východní blok působil dojmem bažiny se stojatou a zatuchlou vodou bez jakýchkoli známek života. Teprve po pádu komunistických režimů v roce 1989 jsme se začali postupně dozvídat, že tomu tak nebylo, že i tady existovali odvážní lidé, kteří protestovali proti okupaci Československa. Oproti těm na Západě s výmluvným heslem: Za vaši a naši svobodu!
Stejnojmenná kniha historika Adama Hradilka a četných spolupracovníků to dokládá na jejich životních příbězích. Formou rozhovorů jsou v ní zachyceny osudy dnes už známých ruských, polských, německých či bulharských disidentů. Nadto přináší nová svědectví o nečekaném množství protestů, jež se v zemích podílejících se na okupaci…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu