Opatrný návrh

Některé věci přece jen fungují tak, jak vláda slibovala. Po několikaleté práci expertní komise finišuje návrh penzijní reformy a Česko je tak zatím nejblíže ke splnění úkolu, s nímž se potýkají všechny vyspělé země světa. Na cestě k cíli však ještě několik překážek leží.

Sousedi v pokušení

Argumenty hovořící pro přechod na vícezdrojové krytí penzí jsou jasné. Dnes fungující státní průběžný systém je velmi zranitelný, neboť jej ohrožuje kombinace zvůle či nekompetence politiků, kteří jeho nastavení plně ovládají, a nepříznivý demografický vývoj společnosti. Obojí může způsobit, že řada občanů dostane v budoucnu důchod nespravedlivě nízký v porovnání s tím, co na penze odvedli. Zčásti to řeší penzijní fondy, do kterých si někteří lidé dobrovolně spoří už dnes. Potíž ale spočívá v onom „zčásti“. Řada lidí po zaplacení daní a odvodů ze mzdy (odvod na penze činí 28 % hrubé mzdy!) již není ochotna „ze svého“ spořit na důchod víc. Proto by mělo být zavedeno povinné spoření do fondů, kam se převede část peněz, které dnes odvádíme státu. I to má ovšem svá rizika – hlavně to, že špatnými investicemi fondu se naše peníze nezhodnotí, ale naopak smrsknou.

Ekonomové jsou ale přesvědčeni, že kombinace tří různých nástrojů s odlišnými riziky a výhodami představuje „bezpečnější“ zajištění situace penzistů než dnešní nepřehledný a finančně neudržitelný systém. Zároveň tím, že dominantní roli…