V Rusku se zhruba třetina lidí pravidelně dostane na internet. Mnozí z nich sedí u počítače dnem i nocí, pro některé to je základní způsob styku se světem. Třetina. To znamená 50 milionů lidí. Dobře, i kdyby jen deset milionů z nich. Je to spousta čtenářů. A tak se zrodila sláva ruských blogerů. Jsou úplně jiní než blogeři čeští, němečtí či američtí. Pravda, nemají moc konkurenci. Třeba v českých podmínkách, kde svoboda médií dosahuje ve srovnání s Ruskem rozměrů takřka bezbřehých, je bloger považován často za blábolistu. U nás blog není alternativa, ale doplněk duchovní stravy. V Rusku je to pole boje na život a na smrt. Od roku 2007 před soudem stanula řada blogerů.
Nedávno se nejméně desítky tisíc ruských uživatelů internetu kochaly přímým přenosem slovní pře mezi Jaroslavem Kuzminovem, rektorem Vyšší školy ekonomiky, a slavným blogerem Alexejem Navalným. Tihle dva by se nikdy nejen nepotkali, ale pan Kuzminov by si o pana Navalného ani botu neopucoval. Teď s ním přes Twitter diskutoval přes tři hodiny o sporném zákoně o státních zakázkách. Bloger byl nespokojen s tím, že občan bude opět zbaven možnosti kontrolovat, komu stát dává vydělat. Další detaily nejsou podstatné, jde o něco zhola jiného.
Argumenty obou mužů přenášely tací informační giganti jako RIA Novosti, Gazeta.ru, televizní kanál Dožď, rozhlasová stanice Svoboda… Pětatřicetiletý Navalnyj, příležitostný aktivista marginálních spolků, zastínil…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
