Nezúčastnění pozorovatelé

V následujících letech nevidím jako reálné, že by došlo ke změně Lisabonské smlouvy,“ řekl Karel Schwarzenberg na obhajobu svého ústupu před požadavkem ODS v rámci koaličních vyjednávání, aby se příští změna evropské smlouvy dala Čechům k referendu. To bylo v červenci. Neuplynul ani půlrok a změna Lisabonu je tu. Shodli se na ní teď lídři Evropské unie, protože potřebovali vytvořit právní základ záchrannému fondu pro eurozónu.

Slova ministra zahraničí dokazují, jak je realita pohyblivá a jak málo je v ní jistot. Po posledním summitu Unie minulý týden jedna taková Česku přibyla – vládcem Evropy se opět stane Václav Klaus. Slíbil mu to premiér Petr Nečas.

Nečasovo dilema

Věc se má tak: referendum se velmi pravděpodobně nebude konat, protože úprava smlouvy je provozního charakteru a nepředává nové pravomoci do Bruselu; na tom panuje právnicko-politická shoda. Názory vykladačů ústavy se nicméně už rozcházejí v otázce, jestli by pod novelou evropské smlouvy postoupené oběma komorám zdejšího parlamentu měl být i prezidentův podpis. Petr Nečas ale pochybnosti rozsekl už v zárodku a ještě v Bruselu prohlásil, že si „nedovede představit, že by se použily právnické kličky na vynechání prezidentova podpisu“.

Nejzajímavější na tom jsou možné důsledky. Současná hlava státu zcela jistě nepodepíše smlouvu jen tak, ale jako před prvním podpisem bude něco vyžadovat. Zatím můžeme jen hádat, co…