Nejhezčí dárek je dárek putovní. Ten, který už potěšil několik lidí a pak si našel svého nejlepšího příjemce. Mnozí se snaží putovní dárky zesměšňovat. Za příklad si berou hnusnou bonboniéru, kterou se rok navzájem obdarovává příbuzenstvo, aby pak, s čokoládou celou šedivou, doputovala ke svému původnímu vlastníkovi. Jenže proč takové škarohlídství? A co udělat s příliš velkými botami, příliš malými ponožkami a knížkou, co už doma máme? Když se pošlou do dalšího kola, všichni budou spokojeni. Zjednodušme Vánoce.
Protože hrůza z Vánoc dokáže být strašlivá, a nejhorší je panika z dárků. Člověk přijímá ozdobný balíček a už se trochu děsí. Pomalu ho rozbaluje. Nejdřív se ukáže obal. Co asi obsahuje krabička s obrázkem lesklého svalovce ve slipech? No jistě, jsou to příliš malé ponožky. Pak přijdou příliš velké boty a přečtená knížka k tomu. Upíráme na dárce rozzářené oči. Kéž by si nevšiml, že jsou ve skutečnosti rozšířené hrůzou.
Pod stromkem pak zbudou papíry, roztrhané v záchvatu vánoční paniky, z nichž se vyvalila všechna ta děsivá překvapení. Použité vánoční papíry žalují. Právě kvůli nim je třeba pokročit k očištění Vánoc od nánosů a začít dodržovat pár hygienických pravidel. Zaprvé: nevhodně zvolené dárky proměnit bez výčitek v dárky putovní. Zadruhé: povzbudit k témuž i své obdarované. Zatřetí: volit imateriální dary. Jako tip doporučuji oslíka s povozem, kterého prodává Člověk v…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu