Ne zrovna košer, ale podle zákona
Pražská ODS před komunálními volbami prosadila rozdělení metropole do sedmi volebních obvodů a kvůli této změně zůstali po volbách před branami zastupitelstva kandidáti zelených se SNK ED a Věcí veřejných, ačkoli před čtyřmi lety by se stejným výsledkem zastupitele měli. Zelení se chystají obrátit na soud – jaké mají šance na úspěch?
Podobnou stížnost na to, že váha hlasu voličů se u malých a velkých stran liší, Ústavní soud zamítl po sněmovních volbách v roce 2006. Bude to teď hrát roli?
Zatímco u voleb do sněmovny víte, že to mají být zásady systému poměrného zastoupení – a vy tudíž můžete zkoumat, v jaké míře zákon tuto zásadu deformuje –, v případě voleb komunálních se o tom v ústavě moc nedozvíte. Dozvíte se to jen v zákoně a ten zákon nemůžete konfrontovat s ústavou, protože ústava se k tomu nevyjadřuje.
Při posuzování půjde také o to, o jaké instanci mluvíme, a u každé je jiné kritérium posuzování věci. V první instanci by takovou stížnost zkoumal Městský soud v Praze, čili krajský správní soud, a pak se může politická strana, případně i volič dostat až k Ústavnímu soudu. Správní soudy zkoumají, v jaké míře bylo během voleb porušeno to či ono ustanovení zákona o komunálních volbách. A co se tady mohlo porušit? Zákon přímo hovoří o možnosti utvořit volební obvody. To, že politicky něco není úplně košer, totiž ještě nutně neznamená, že je to protiprávní. Ano, zastupitelstvo zároveň snížilo počet členů nového zastupitelstva, což je první tah proti zásadě poměrného zastoupení, plus rozdělilo Prahu do obvodů, čili autoři evidentně vytvářeli podmínky pro neúspěch malých stran. Ale zákon to umožňuje. Rovněž je otázka, co je malý volební obvod – obecně se dělí na malé, střední a…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
