A teď všichni stranou

Boj o hlasy v komunálních volbách přinesl do center zdejších měst horkou novinku. Říká se jí „dlouhodobý zábor“ a znamená, že na vybraném místě musí vše živé (včetně třeba přechodu pro chodce) ustoupit předvolební agitaci. Historicky největší počet politických billboardů, které letos zaplavily veřejný prostor, ale volbu rozhodně neusnadňuje. Většinu z nich totiž zabraly velké politické strany, což výrazně zúžilo možnost rovné soutěže.

Ve dne v noci

Tolik veřejného prostranství jako teď si partaje v agitaci ještě nikdy pro sebe neuzurpovaly. Žhavou novinkou jsou letos několikametrové čtyřhranné stojany s tvářemi lídrů, které zpravidla stojí uprostřed ulic a lze je jen velmi obtížně minout. Po několikaminutové procházce libovolným větším českým městem tak není vůbec těžké propadnout dojmu, že je člověk ve vlastním prostředí jen stěží trpěným cizincem.

Problém je ale především v rozložení sil. Jak upozornil server Aktuálně.cz, například v Praze si ODS „zabrala“ sto sedmdesát veřejných míst, často jde o velké plochy v blízkosti rušných dopravních tepen, křižovatek nebo náměstí. A podobné množství získala i ČSSD. Zábor, za nějž nemusí partaje oproti minulosti nic platit (ODS v radě města prosadila, že letos bude pro všechny strany obsazení veřejné plochy zadarmo), je většinou od rána do noci. V daném místě přitom znemožňuje oslovování voličů jinými stranami, které nebyly při zamlouvání veřejných prostranství tak rychlé nebo dravé jako jejich konkurence, nebo prostě jen konání jakékoli kulturní akce.

Aktuální situaci způsobila skulina ve shromažďovacím zákoně, kterou letos poprvé naplno využily hlavně ODS, ČSSD a Věci veřejné. Norma jednoduše umožňuje jakkoli velký veřejný prostor zamluvit na dobu neurčitou a jen pro svoji potřebu, a to i na čas, kdy zrovna v daném místě dotyční nečiní žádnou politickou agitaci. Stačí to jen nahlásit u příslušného majitele pozemku a čekat na jeho kladné rozhodnutí.

V Praze jsou volné plochy převážně v držení magistrátu nebo jednotlivých městských částí. Vzhledem k tomu, že zákon úředníkům nedává skoro žádný prostor záborovému požadavku nevyhovět, drtivá většina z nich byla odklepnuta razítkem „schváleno“. 

Velké partaje se rozhodně nedržely nijak zkrátka. ODS, ČSSD nebo Věci veřejné si klíčové plochy často pronajaly nepřetržitě na dobu minimálně tří týdnů před volbami, a ani když na nich zrovna nejsou, neumožňují dalším zájemcům tato místa využít. „Takhle jsme o tom nepřemýšleli, přenechat to někomu jinému, když tam nejsme. Místa, která jsme získali, bereme jako naše,“ říká jeden z manažerů pražské ODS Boleslav Altner. A stejně argumentují i zástupci ČSSD nebo Věcí veřejných.

Desetinásobně vyšší rozpočty, které mají velké strany v porovnání s různými nezávislými kandidáty, jim zároveň na takto získaných plochách dovolují stavět nejrůznější reklamní poutače, které vyžadují investice v řádech milionů (kolik za ně přesně zaplatily, strany nechtějí sdělit s tím, že konečné vyúčtování budou dělat až po volbách).

Pro ODS je to například v Praze důležité: do co „nejhustší reklamní sítě“ vkládají její politici naději, že se jim skrze ni podaří po sérii korupčních skandálů odvrátit hrozící volební debakl. ČSSD se zase častými reklamními plochami snaží dohnat manko, kdy veřejnost o jejích názorech na komunální politiku díky dlouhodobé pasivitě jejích lídrů v podstatě nic nevěděla. Zda tahle strategie stranám skutečně vyjde, nelze každopádně z předvolebních preferencí zatím jednoznačně vyčíst. Alespoň do voleb ale platí, že ulice českých měst zůstanou kvůli tomu solidně znehybněné.