Rozhovor•29. 8. 2010•17 minut

Češi tehdy popravovali nejvíc

„Obraz poválečného vyrovnání v Československu zůstává zkreslený,“ říká Benjamin Frommer. Ve své knize Národní očista – Retribuce v poválečném Československu, kterou teď vydalo nakladatelství Academia, dokazuje, že mimořádné lidové soudy nebyly politicky zmanipulované komunisty a nejkontroverznější části zákonů, které napomohly k právní devastaci Československa, byly sepsány exilovou vládou v Londýně: Proti rozsudkům se nebylo možné odvolat, odsouzený měl dvě hodiny na to, aby získal prezidentskou milost...

Ondřej Nezbeda

Kolik lidí u nás soudily mimořádné lidové soudy?

↓ INZERCE

V českých zemích okolo 32 000 lidí, trestní oznámení kvůli nacistickým zločinům a kolaboraci jich ale dostalo 132 000. A na základě takzvaného malého retribučního dekretu, podle kterého byli souzeni většinou Češi za menší delikty, jako bylo provinění proti národní cti, nepřístojné chování a veřejné pohoršení, bylo šetřeno dalších 180 000 lidí a více než čtvrtina z nich byla potrestána. Pak musíte přidat ještě očistné komise v divadlech, fabrikách, na ministerstvech, na místní úrovni, na radnicích a jinde. Tyto případy zatím téměř nikdo nevyšetřoval, přitom jsou to další desetitisíce lidí, kteří kvůli obvinění třeba nedostali osvědčení o národní spolehlivosti a přišli o práci nebo volební právo.

Jsou retribuce u nás něčím výjimečné?

Překvapivě počtem popravených – odsouzeno k smrti bylo 723 lidí a z nich popraveno 686. Ve Francii bylo ze 7000 lidí popraveno jen 791. Počet poprav na osobu byl v českých zemích nejvyšší v Evropě. Tedy s výjimkou Bulharska, kde vláda už byla komunistická a kde poválečné retribuce probíhaly současně s prvními krutými komunistickými čistkami.

Není to paradox vzhledem k tomu, že v českých zemích byl minimální odboj?

Retribuce nemusejí souviset s tím, co se stalo za války, ale s tím, co přišlo po ní. A v českých zemích je vysoký počet…