Řecko běží o život

Po desetiletém putování a velkých dobrodružstvích se Odysseus vrací domů. Jeho palác je plný nápadníků, jeho žena Penelopé zatím odolává a hostiny střídají jednu zábavu za druhou. Penelopu dostane ten, kdo prostřelí otvory dvanácti sekyr umístěných za sebou. Dokáže to pochopitelně Odysseus v převleku za žebráka. Nápadníci jsou pobiti a vše tak šťastně končí.

Po dlouholetém rozmachu sociálního státu přichází do Řecka drsné vystřízlivění. Ekonomická krize jeho příchod pouze uspíšila. Že se minulý vývoj dá přirovnat k jisté formě radovánek, dokládá i stav veřejných financí. V roce 2009 dosáhl státní dluh 113 procent poměru vůči HDP a schodek rozpočtu úctyhodných 12,5 procenta HDP. Řecko samozřejmě není v těchto hrozivých číslech samotné. I jiné země eurozóny jsou na tom fiskálně špatně. Problémem Řecka jsou další doprovodné jevy.

Je to už všeobecně známé a více než kreativní účetnictví na poli veřejných financí, bez něhož by Řecko nebylo členem eurozóny v prvé řadě. Dále, aby Řecko mohlo financovat své zadlužení, musí si znovu půjčovat. Důvěra potenciálních investorů je však notně podkopaná. Dá se předpokládat, že to budou zejména záruky Evropské unie a vyjádření solidarity, které umožní opět umístit řecké dluhopisy. Brusel nyní chválí zemi za vstřícný reformní program, jak napravit nejen zadlužení, ale i strukturu veřejných financí. Postup vlády je však v příkrém rozporu s názory obyvatel.…