Nové strany na startu

Vladimíra Dvořáková

(1957) je politoložka. Vystudovala historii a ruštinu na Filozofické fakultě UK. Působí na katedře politologie Fakulty mezinárodních vztahů VŠE, je šéfredaktorkou časopisu Současná Evropa a Česká republika. Zabývá se zejména problematikou revolucí, přechody k demokracii a komparativní politikou.

Je v našem stranickém systému volný prostor? Tuto otázku si klademe při hodnocení šancí nových politických stran. Odpověď je spíše kladná; je zde část (krajně) pravicových voličů a také liberálně pravicových voličů, nespokojených s politikou ODS a hledajících alternativu.

S odchodem Sládkových republikánů z parlamentu odešla radikální pravicová strana národně až nacionalisticky zaměřená (protievropská, xenofobní), populistická (tj. využívající emocí – strach, pocit ohrožení, vlastenectví), reprodukující myšlenkové stereotypy (obraz nepřítele, malý národ jako oběť velmocí) i zjednodušeně odkazující na historické zkušenosti (Mnichov, Varšavská smlouva). K tomuto typu stran patří i výrazná charismatická osobnost, schopná oslovit veřejnost srozumitelným jazykem a nabídkou jednoduchých, na základě zdravého rozumu formulovaných řešení. Takové strany sice v České republice existují, ale něco jim chybí (charismatická osobnost, ústřední téma, jistá míra deklarované odbornosti).

Z tohoto hlediska by vznik dvou nových politických stran – Libertas.cz Vladimíra Železného (česká pobočka „panevropské“ strany Ira Declana Ganleyho) a Strany svobodných občanů (SSO) Petra Macha – mohl obsadit určitý volný prostor. Jde o konkurenční projekty a nelze vyloučit, že překvapivé zaregistrování Libertas.cz bylo taktickým tahem Železného, aby nebyl z připravovaného procesu vytváření „protievropské“ strany vyloučen. Vladimír Železný je jistě charismatickou osobností, ale jeho „hvězda“ po ztrátě televizního prostoru a odchodu do Bruselu již hasne. Téma zaměřené na kritiku EU je příliš úzké.

SSO naopak výraznou charismatickou osobnost postrádá (může ji snad nahradit Václav Klaus v pozadí). Ústřední téma je stejné jako u Libertas; strana se zaměří pravděpodobně i na (ne)řešení světové krize, globální oteplování a snad i jisté využití „romské“ problematiky, což naznačuje vstup do strany Liany Janáčkové, senátorky, známé díky jejím ostrým protiromským výrokům. Tato problematika může být kulantně zabalena do odkazů na postoje Václava Klause k antidiskriminačním zákonům, politické korektnosti atd.

Mnoho neznámých

Liberálně pravicový prostor se bude snažit obsadit Evropská demokratická strana Jany Hybáškové se zaměřením na tu část voličů, kteří již dříve hledali alternativu tu v ODA, tu v Unii svobody či Bursíkově části zelených. Strana je výrazně zaměřena na intelektuální voliče.

Celkově v této chvíli neočekávám žádné „tsunami“ českého stranického systému, ale ve hře je mnoho neznámých: finance, mediální pokrytí kampaní, volební účast a charakter hlasování (protest proti vnitřní politice), vnímání českého předsednictví, dopady finanční a ekonomické krize i podoby kampaně hlavních politických stran. A třeba již i tradičně vhodně načasované skandály.