Jde to i bez Ruska

Za státním znakem a cedulí s modrým polem Evropské unie je u kraje silnice vidět vysoká budova s komínem a kouřícími rourami. Všude kolem jsou hromady klád, větví, prken a pařezů. Několik jeřábů je pomalu nakládá do mohutné drtičky, která je ve vteřině promění v piliny. Bagry na mohutných kolech je pak hrnou do útrob provozovny. Stojíme v Českých Velenicích jen pár metrů od státní hranice a obří stroje právě obsluhují místní příhraniční chloubu: elektrárnu na biomasu.

Vznikla už před několika lety v česko-rakouské průmyslové zóně a jako zdroj elektřiny (společně se sousední solární elektrárnou) slouží nejen místním podnikatelům a nedalekému městečku Gmünd, ale na opačné straně hranice i čerstvě Českým Velenicím: zhruba do měsíce se má totiž stát pro místní domácnosti významným zdrojem tepla. Náklady na topení se díky ní mají snížit až o dvacet procent a roční úspora by tak pro běžnou domácnost mohla znamenat i několik tisíc korun.

Plyn, nebo život

Velenická hospodářská zóna vznikla symbolicky přímo na státních hranicích jako společný česko-rakouský projekt už zkraje devadesátých let. Své sídlo tady našli nejen místní podnikatelé, ale i velké firmy jako třeba Magna (vyrábí komponenty do automobilů), které jsou pro celý region s osmi sty pracovními místy nejvýznamnějším zdrojem obživy. „Je to opravdu hodně pozitivní posun, vždyť si dokážete představit, jak to…