Dva miliony Čechů vlastní klíč k proměně české krajiny.
Jak se mu zprvu bránil, z tlustého šanonu papírů ve své pracovně má dnes starosta jihočeských Klenovic Lubomír Turín nepokrytou radost. „Tohle dalo vesnici dohromady. Lidé spolu díky tomu začali mnohem víc mluvit a vzájemně se respektovat,“ říká před obecním úřadem.
To společné klenovické dílo se týká zhruba šesti set hektarů půdy, která se rozbíhá od okraje vsi do vzdálenosti několika kilometrů. Cílem místních je vrátit krajině původní ráz a zdravou podobu zdevastovanou někdejší komunistickou kolektivizací. Nejde jen o prostý návrat pozemků původním majitelům, ve hře je především proměna venkova z jednolité mrtvé zóny v členité území s početnými hospodáři tak, jak to funguje ve většině zemí západní Evropy. Česko, jak známo, má zatím k tomuto ideálu ještě pořád daleko. Farmy jsou tu v průměru čtyřikrát větší než ve zbytku EU a namísto sedláků je spravují především mamutí firmy řízené na dálku z městských kanceláří.
Podobně jako Lubomír Turín přitom měli nápravu už roky zjednávat i všichni ostatní starostové českých vesnic. Co víc, podle původních plánů z 90. let mělo být už dávno hotovo. Ze zhruba třinácti tisíc českých a moravských vesnic dodnes ale pozemkovými úpravami prošla jen necelá tisícovka. Ostatně nebýt čerstvě stavěné dálnice D 3,…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
