Na mrazivém skle
Před dvaadvaceti lety se prý v téhle malé vsi na Vysočině zastavil život. Zlom do Víru u Žďárských vrchů přinesl fakt, že nedaleká přehrada získala status nádrže s pitnou vodou. Zákaz koupání, rybolovu i vyjížděk na lodičkách odradil turisty a sebral energii všem, kdo z nich mohli žít. Letošní mrazy ale možná něco otáčejí. Skupina deseti místních horolezců „postavila“ na okraji Víru čtyřicetimetrový ledopád.
Před dvaadvaceti lety se prý v téhle malé vsi na Vysočině zastavil život. Zlom do Víru u Žďárských vrchů přinesl fakt, že nedaleká přehrada získala status nádrže s pitnou vodou. Zákaz koupání, rybolovu i vyjížděk na lodičkách odradil turisty a sebral energii všem, kdo z nich mohli žít. Letošní mrazy ale možná něco otáčejí. Skupina deseti místních horolezců „postavila“ na okraji Víru čtyřicetimetrový ledopád. Vysekali křoví kolem rulové skály, odvezli několik aut smetí, vyvedli na očištěný kámen vodu a vytvarovali ledovou stěnu. A teď se sem sjíždějí horolezci z celé České republiky.
Nejde o peníze
Češi nemají zrovna nadbytek horolezeckých ledových terénů. Nejpříhodnější a nejhezčí je v Obřím dole v Krkonoších, ale ten se skrývá v přísně chráněné zóně národního parku, další malé ledopády najdeme v Jeseníkách nebo Jizerských horách. Žádný ale není tak velký jako tady ve Víru. Lana tu zrovna balí hasiči brněnské letecké záchranné služby, po nich už se na stěnu objednalo asi dvacet lidí. Na druhém břehu řeky Svratky stojí pár místních – přes vodu sledují, jak se od cepínů a maček odlamuje ledové sklo.
Ceny jsou tu nasazeny tak nízko (platí se 25 korun za hodinu, zhruba pětina běžné ceny na „suché“ stěně), že pokryjí jen náklady na údržbu a na obnovu ledu. „Nechceme vydělávat na horolezcích, chtěli jsme si prostě udělat dobrý tréninkový…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu