Přehled o dění v uplynulém týdnu

„Janotovy návrhy musí být po volbách stejně reformovány, jak řeknou voliči. Stimulace spotřeby domácností a vládních investic je nutnost, nikoli ideologie.“
Jiří Paroubek po jednáních s ministrem financí, když odmítl úsporné kroky.

ODS i ČSSD proti snížení schodku před volbami
Logika ministra financí Eduarda Janoty je jednoduchá a neúprosná – pokud stát nezačne okamžitě šetřit, vyšplhá se schodek rozpočtu na rekordních 230 miliard korun a tím se nebezpečně přiblížíme hraně státního bankrotu. Jenže šéfové největších stran se řídí jinou logikou – a ta jim před volbami velí slovo „škrty“ vyškrtnout ze svého slovníku. Janota tudíž neuspěl, když se Jiřího Paroubka a Mirka Topolánka minulý čtvrtek snažil přesvědčit, aby mu pomohli v parlamentu prosadit soubor úsporných opatření, kterým by se podle něj ušetřilo až 70 miliard korun, ještě před říjnovým hlasováním.

Svoboda školám
Středoškoláky čekají velké změny, mohou se setkat s novými předměty nebo jiným stylem výuky. Od začátku tohoto školního roku totiž přestávají na středních školách platit centrální osnovy řízené ministerstvem, nahradit je mají individuální rámcové vzdělávací programy, jejichž vytváření by do škol mělo vnést více pestrosti a inspirace. Všechna gymnázia a polovina středních odborných škol budou o svých učebních plánech nově rozhodovat samy, zbytek škol se k systému přidá během dvou let. Školy si tuto změnu pochvalují, kritizují jen nejasnost v budoucnosti státních maturit, které s osnovami souvisí.

Náhubek se uvolňuje

Vláda Jana Fischera minulý týden znovu ukázala, že nechce skákat, jak politici pískají. Schválila totiž novelu tzv. náhubkového zákona, který až pětiletým vězením natvrdo nebo mnohamilionovými pokutami trestá zveřejňování policejních odposlechů či informací o lidech účastnících se trestního řízení. Novela z pera ministra pro lidská práva a menšiny Michaela Kocába tresty zmírňuje a nově také upravuje podmínky pro zveřejňování informací. Zavádí „institut veřejného zájmu“ pro případy, kdy nad ochranou soukromí převáží právě veřejný zájem. To by měli podle Kocábových představ rozhodnout sami novináři, případné námitky by pak rozhodl soud. Vláda by ráda stihla zákon protlačit parlamentem ještě do voleb, že není jisté, že se jí to podaří.

Jasněji v útoku na Topolánka

Několik dní poté, co republiku obletěla fotografie zraněného předsedy ODS Mirka Topolánka, který dostal ránu do hlavy během svého předvolebního mítinku v Hustopečích, se útočníci sami přihlásili. Neznámý muž nám slíbil odměnu v řádu desetitisíců, když po Topolánkovi budeme házet vajíčka, přiznali se. ODS však tvrdí, že jejich předseda dostal do hlavy kamenem. Policie říká, že ještě neví, co vlastně vzduchem létalo, a případ vyšetřuje. Pomalu ale už začíná být jasněji v tom, kdo útočníci vlastně jsou. Jeden ze čtveřice mužů byl v minulosti spojován s neonacisty a druhý zajišťoval bezpečnost při pohřbu Václava Kočky mladšího. Toho zastřelil Bohumír Ďuričko po křtu knihy šéfa sociální demokracie Jiřího Paroubka.

Penta spolupracuje s ruskými tajnými službami
Polský ministr a šéf Úřadu národní bezpečnosti Aleksander Szczyglo označil veřejně v rádiu česko-slovenskou investiční skupinu Penta za spolupracovnici ruských tajných služeb. V této souvislosti jsou podle něj polské tajné služby povinny m☺onitorovat privatizaci polských strategických podniků. Penta už delší dobu usiluje o jeden z nich, největší polskou zbrojovku, výrobce vrtulníků PZL Świdnik, a chce v Polsku v téhle souvislosti investovat až miliardu dolarů. Kolem investiční skupiny a jejích majitelů je již delší dobu celá řada nejasností.
Společnost je například zaregistrovaná na Kypru, kde se s oblibou zakládají firmy s finanční účastí ruských podnikatelů, navíc kdo jsou doopravdy její akcionáři, se nedá úplně přesně zjistit. Penta působí na trhu od roku 1994, její aktiva se počítají na dvě a půl miliardy eur a vlastní padesát společností například v Česku, Polsku, Maďarsku a Německu.

Parlamentní kandidátky uzavřeny
O křesla v Poslanecké sněmovně letos usiluje 22 politických stran a uskupení. To je o čtyři méně než při minulých volbách před třemi lety. Oproti minulosti se zvýšil počet nacionalistických hnutí a zároveň se snížil počet žen na kandidátkách na 30 procent. Největší boj lídrů se dá očekávat v Praze, kde proti sobě nastoupí Karel Schwarzenberg za TOP 09 a šéf lidovců Cyril Svoboda, nebo na jižní Moravě, kde proti sobě stanou Mirek Topolánek za ODS a Bohuslav Sobotka za ČSSD. Podle předběžných preferencí se do sněmovny mají šanci dostat především ODS, ČSSD, KDU-ČSL, KSČM
a TOP 09.

Připomínka romského holocaustu
V Hodoníně u Kunštátu proběhlo pietní shromáždění Romů, kterým uctili památku obětí holocaustu. Za války jich v místním koncentračním táboře bylo zavražděno několik desítek, ostatní byli posláni do vyhlazovacího tábora v Osvětimi. Vzpomínka se konala v den, kdy byl z Hodonína před šestašedesáti lety vypraven největší transport vězněných Romů do Osvětimi.
Muzeum romské kultury v Brně nyní usiluje o to, aby na místě bývalého tábora vzniklo mezinárodní dokumentační a vzdělávací centrum romského holocaustu.

Hrozba kůrovce
Jihočeský hejtman Jiří Zimola prohlásil situaci na Šumavě v souvislosti s kůrovcem za pandemii a pohrozil vyhlášením stavu nebezpečí. Je prý připraven začít těžit dřevo Národního parku Šumava a jeho záměr mu posvětila dvanáctičlenná komise. Podle ministra životního prostředí však žádný výrazně kalamitní stav na Šumavě neprobíhá, navíc ve zmíněné komisi nebyli zastoupeni nejen ekologové, ale ani jediný zástupce ministerstva.
Ti varují před porušením místního ekosystému a prolomení jistého statu quo: kvůli těžbě dřeva by se spustila výstavba vleků a sjezdovek – a tím by národní park jako přírodní rezervace skončil. Navíc poukazují na úspěch boje s kůrovcem na bavorské straně Šumavy: tam se díky přístupu samovolné obnovy lesa daří mít škůdce pod kontrolou.

Radiohead uchvátili Prahu

Jako předzvěst sychravých podzimních nálad do Česka poprvé přijeli Radiohead. Kapela s nejkvílivějším zpěvákem na světě, pro kterého je myšlenka na sebevraždu docela milým zpestřením jinak bezvýchodných dnů. Lídr oxfordské kapely Thom Yorke na pražském Výstavišti před kulisou 17 tisíc lidí v podstatě nemluvil, pouze jednu skladbu věnoval Franzi Kafkovi. Zato dal prostor Hnutí Duha, aby na koncertu propagovalo tzv. Velkou výzvu, která chce u nás prosadit zákon o investicích do zelené energetiky (Yorke byl loni mluvčím britské varianty ekologické výzvy). Kapela se v Praze obešla bez přehrání svých největších hitů.

Snižte si platy, odejdu

S nečekanou nabídkou přišel prezident Českých aerolinií Radomír Lašák: pokud si zaměstnanci sami sníží platy o 15, respektive 30 procent a oželí benefity, odejde ze své funkce. Tento krok by měl firmě nejen ušetřit miliardu korun, ale také zastavit trvající spor mezi vedením a zaměstnanci. Odboráři prezidenta obviňují, že krizi ve firmě řeší neefektivně, a to pouze rozprodejem majetku. Vedení naopak poukazuje na špatný management svých předchůdců. Spor minulý týden vyvrcholil, když vedení obvinilo odborářského předáka Filipa Gaspara z vynášení tajných informací. Firmu čekají ještě letos největší škrty v její historii. Výpověď má dostat téměř 900 zaměstnanců, vedení plánuje také zrušení několika linek, části přepážek a odprodej několika letadel.

„Muž vedle mě, Ben Bernanke, provedl Fed jednou z nejhorších finančních krizí, jakou tato země i svět kdy zažily.“Americký prezident Obama na adresu šéfa tamní centrální banky.

Bernankeho mise pokračuje
Šéfem americké centrální banky (Fed) bude i další čtyři roky Ben S. Bernanke. Nominoval ho prezident Barack Obama, který ocenil, že se mu v propukající finanční krizi podařilo díky mimořádným intervencím odvrátit hrozbu opakování Velké hospodářské krize.
Bernanke však bude mít těžký úkol udržet americký dolar na uzdě. Odhad deficitu na příštích deset let byl oficiálně zvýšen na devět bilionů dolarů, což je o dva biliony více, než byl předpoklad ještě z února tohoto roku, a znamená každoroční deficit ve výši 5,1 procenta HDP. Americká recese je hlubší, než se zdálo počátkem roku, nicméně údaje z minulého týdne ukázaly, že propad za poslední tři měsíce byl v meziročním srovnání jedno procento, což naznačuje brzký konec recese.

Volby bez vítěze

Vítěz afghánských voleb z minulého týdne ještě nebyl oznámen a už se zdá, že hlasování ani skutečného vítěze mít nebude. Podle posledních propočtů dosavadní prezident Hamíd Karzáí překvapivě těsně vede nad svým hlavním rivalem Abdulláhem Abdulláhem, důležitější ale je, že z hlasování jen stěží vzejde silná a uznávaná vláda. V oblastech kontrolovaných Tálibánem totiž hlasovala méně než desetina voličů a dále během týdne přicházely stovky stížností na volební podvody a zaujatost volební komise (více čtěte v článku na

str. 22–23

).

Procesy v Íránu
V Íránu proběhl již čtvrtý demonstrativní proces s údajnými strůjci nepokojů, jež zachvátily zemi po zjevně zfalšovaných volbách letos v červnu. Eskalující situaci se zároveň pokoušel uklidnit nejvyšší vůdce ajatolláh Chamenení, který na veřejnosti nečekaně prohlásil, že obvinění nepracovali podle pokynů cizích mocností. Chameneí se podle všeho snaží zabránit požadavkům konzervativců obvinit také Míra Hosejna Músávího a Alího Akbara Rafsandžáního.
Mezitím roste tlak mezinárodního společenství. Německá kancléřka Angela Merkelová pohrozila ve čtvrtek tvrdými sankcemi kvůli neochotě jednat o jaderném programu a připojila se tak k dřívějším hrozbám americké ministryně zahraničí Hillary Clintonové.

Radar nebude?
Polský deník Gazeta Wyborcza citoval americké zdroje, podle nichž USA opouštějí plány na raketový systém v Polsku i radar v Česku a hledají jiná řešení. Oficiální rozhodnutí má být oznámeno v září.

Vyšetřování CIA
Americký ministr spravedlnosti Eric Holder zahájil vyšetřování případů mučení podezřelých teroristů zajatých po 11. září 2001. Pověření předcházelo odtajnění zprávy generálního inspektora CIA popisující detaily výslechů (více viz článek str. 19).

Odškodnění za klima
Šedesát sedm až 200 miliard dolarů by měla ročně dostávat Afrika, aby se mohla vypořádat s důsledky klimatických změn. Vyplývá to z doporučení expertů Africké unie, kteří pracují na společném postoji před prosincovým summitem v Kodani, kde státy světa budou dohadovat nové závazky v boji s klimatickými změnami. Afrika bude klimatickou změnou (větším suchem, náhlými bouřemi atd.) postižený nejvíce, ačkoli nese na emisích skleníkových plynů nejmenší díl viny.

Citlivý bod
K překvapivé švédsko-izraelské roztržce došlo poté, co největší švédský bulvární deník Aftonbladet zveřejnil článek o tom, jak Izraelci obchodují s orgány unesených Palestinců. Izraelští politici po svých švédských kolezích požadovali odsouzení článku, tisíce spotřebitelů demonstrovaly za bojkot švédského zboží, především firmy IKEA, a izraelský ministr zahraničí Lieberman Švédům dokonce připomněl jejich mlčení, neutralitu a častou kolaboraci během druhé světové války. Švédští politici vzhledem ke svobodě projevu proti autorům článku nijak nevystoupili.

Mlčení Bruselu
Brusel sdělil Maďarsku a Slovensku, že se nebude zabývat jejich vzájemným konfliktem. Slovensko zakázalo 21. srpna vstup maďarskému prezidentovi na své území, kde měl odhalit sochu uherského krále Štěpána.

Rusko vyhrožuje Ukrajině
Rusko tvrdí, že v Jižní Osetii byly po loňské válce s Gruzií objeveny rakety ukrajinské výroby a že na gruzínské straně tehdy bojovalo 200 ukrajinských vojáků. Dále obvinilo Ukrajinu, že chtěla ukrást zařízení z jeho černomořské flotily na Krymu. Rusko naznačuje, že tato část Ukrajiny, kde žijí převážně Rusové, by jednou mohla patřit Rusku. Na Ukrajině budou v lednu prezidentské volby.

Zemřel Edward Kennedy

V úterý večer podlehl rakovině mozku sedmasedmdesátiletý americký senátor Edward Kennedy. Dlouholetý demokratický zákonodárce byl nejmladším z klanu bratrů, z nichž jeden byl zavražděn ve funkci amerického prezidenta, druhý během kampaně na tentýž post a třetí zahynul během druhé světové války.

Edward Kennedy byl znám svou nestálou povahou a divokým osobním životem, v průběhu své pět desítek let trvající politické kariéry se postupně stal jedním z nejúspěšnějších a nejvýkonnějších amerických senátorů všech dob.

Vytrvale prosazoval liberální agendu a byl spolutvůrcem zákonů zasazujících se o rozšiřování občanských svobod nebo o zdravotní a školské reformy. V zahraniční politice se postavil například za ukončení války ve Vietnamu, ukončení dodávek zbraní chilské juntě a hlasoval také proti válce v Iráku.

Přes svoji liberální agendu byl Edward Kennedy známý svou schopností spolupráce s politickými oponenty. Spolu s Georgem W. Bushem prosazoval například reformu základních škol, spolu s Johnem McCainem zase reformu imigračního zákona.