Kam s ní

Škobrtnutí ve spolupráci lidovců a EDS připomíná rizika předvolebních koalic

Choroba je to pro politické svazky běžná jako rýma, ale kosí je obvykle naprosto nemilosrdně. Na papíře vypadá předvolební spolupráce skvěle, jakmile však začne boj o místa na kandidátkách, je zle. Něco podobného se právě přihodilo lidovcům, kteří před několika týdny uzavřeli „strategickou spolupráci“ s Evropskou demokratickou stranou (EDS) Jany Hybáškové.

Kdo se obětuje

Když se v polovině července dohodla KDU-ČSL a EDS na předvolební spolupráci, personální otázky byly ošetřeny obecnou formulací o tom, že „členové a registrovaní příznivci EDS budou kandidovat na kandidátních listinách v jednotlivých krajích“. Kde přesně a na jakých pozicích a zda mají „nárok“ i na příčky nejvyšší, se pak dohodlo v neveřejném dodatku.

Klíčovou částí dohody byl příslib, že KDU-ČSL přepustí šéfce EDS Janě Hybáškové místo v čele jedné z kandidátek.

Problém nastal v okamžiku, kdy vedení lidovců začalo tuto dohodu prakticky naplňovat – jejich kolegové z krajů totiž o ujednání podle svých slov nevěděli a navíc na to přišla řeč až v okamžiku, kdy už kandidátky byly běžným postupem sestaveny a obsazeny lidovci. Když tedy za této situace začal šéf strany Cyril Svoboda Janu Hybáškovou prosazovat do čela některé z kandidátek, narazil na odpor. Postavit bývalou europoslankyni do čela kandidátky nejprve odmítli v Královéhradeckém kraji a minulý týden i ve středních Čechách. Právě odpor Středočechů celou věc nejvíce vyhrotil. Odmítli Hybáškovou postavit do čela své kandidátky místo předsedkyně tamní organizace Lenky Ptáčkové Melicharové a navíc pohrozili, že pokud jim takové řešení vedení KDU-ČSL nařídí (což je podle stanov možné), většina kandidátky na protest odstoupí. „Vadilo mi, že by se takto obešla vůle členské základny, která nějak rozhodla,“ říká dvojka kandidátky a místostarosta Vlašimi Karel Kroupa.

Proč se tedy vyjednavači se svými spolustraníky o informace o dohodě nepodělili, nevysvětlují. „Dohodli jsme se a jde se dál, k tomu, co je za námi, se už nevracíme,“ říká místopředseda KDU-ČSL David Macek. Načasování má jednoduchý důvod – dohodu s EDS uzavřeli lidovci až v půlce července, většina krajů však měla kandidátky hotové už od června. Věc pak dostalo minulou středu na stůl širší vedení strany – celostátní výbor – a hledáním vhodného kraje strávilo více než čtyři „perné“ hodiny. „Bral se kraj po kraji a mluvilo se o pro a proti, které by angažmá paní Hybáškové přineslo,“ informuje člen výboru František Bartoš.„Ustoupit nechtěl nikdo. Bylo jasné, že někdo bude muset něco obětovat.“

Z nouze ctnost
Velkorysost, do níž se nikomu nechtělo, nakonec prokázal někdejší místostarosta Jičína a neúspěšný uchazeč o senátorské křeslo Jiří Vitvar. Svého místa v čele volební listiny se vzdal – hlavně prý proto, aby zabránil krachu dohody s EDS. „Ustoupil jsem, protože to bylo v zájmu dohody potřeba,“ říká Vitvar. Nakonec i podle Královéhradeckých řešení není jen z nouze ctnost. Právě Královéhradecku totiž tentokrát připadnou hlasy Čechů, kteří budou hlasovat v zahraničí, a nasadit někdejší diplomatku a bývalou europoslankyni Hybáškovou tedy dává smysl. „Ona je známá v zahraničí,“ říká šéf krajské organizace Jiří Veselý.„Mohlo by nám to pomoci.“

Šéfku EDS epizoda nezanechala rozladěnou, naopak oceňuje u lidovců důraz na vnitrostranickou demokracii i dodržení dohod. „Obdivuji Cyrila Svobodu a lidovce, že dodrželi slovo dané EDS,“ říká Hybášková. „Věděli jsme a očekávali, že vstup do uzavřeného českého rybníka nebude vůbec jednoduchý.“

Obě strany si od společného svazku slibují větší úspěch ve volbách – lidovci bojující na hraně přežití doufají v pomoc strany, která byla při své premiéře v evropských volbách šestá nejúspěšnější a oslovuje vzdělané městské voliče, EDS zase v partaji s tradičním voličským jádrem hledá snazší cestu do sněmovny, než by ji čekala samotnou či s nějakým jiným nováčkem. Program ještě není hotov, ale politici obou stran zatím slibují, že bude kompromisem mezi liberální EDS a konzervativními lidovci.