Přehled o dění v uplynulém týdnu

Kandidátky do voleb
Politické strany finišují sestavování kandidátek do podzimních předčasných voleb. Kdo doufal, že volby vynesou do dolní komory nové a netradiční tváře, musí být zklamán – hlavní partaje jim nikoho takového nenabízejí, naopak především recyklují současné poslance, ČSSD sáhla ještě hlouběji do „archivu“ a nasazuje politiky, které třeba kvůli podezření z korupce sama odstavila – Michala Krause či bývalého poslance s minulostí normalizačního bachaře Petra Ibla. Na to, že bude česká sněmovna i nadále zaplněna padesátiletými inženýry, bude mít vliv i fakt, že na volebních seznamech nepřibylo ani žen – jak ODS, tak ČSSD mají mezi krajskými lídry jen jednu političku.

ODS vede v preferencích

Může to být ještě dozvuk voleb do Evropského parlamentu, ale každopádně to je předzvěst ostré kampaně a velkého souboje při podzimních předčasných volbách. ODS minulý týden v průzkumu voličských preferencí z dílny Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) předstihla sociální demokracii o pět procentních bodů. Dobré zprávy přinesla data i pro zelené, kteří podle nich těsně překročili pětiprocentní hranici nutnou pro vstup do sněmovny – výsledek v podstatě, také co se týče lidovců a komunistů, téměř kopíruje zisky stran ve volbách v roce 2006. Průzkum nepotěšil nejen ČSSD, ale i novou stranu

Miroslava Kalouska

a 

Karla Schwarzenberga

TOP 09 – vzpomněla si na ni pouhá dvě procenta dotázaných.

Policie šetří NKÚ

Šéf nejvyšší kontrolní instituce v zemi

František Dohnal

čelí trestnímu oznámení za chyby v hospodaření úřadu. Oznámením pro údajné porušování povinností při správě cizího majetku se zabývá policie v Praze. Bylo podáno anonymně poté, co prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu Dohnala začali kritizovat podřízení i poslanci sněmovního kontrolního výboru za plýtvání se svěřenými prostředky. Dohnal obýval dvousetmetrový byt s měsíčním nájmem osmdesát tisíc, nechal si od státu platit tři služební vozy a bez výběrového řízení nakupoval do úřadu obrazy. Kritiku však odmítá. Ze svého dosavadního bytu se nicméně odstěhoval.

Mlčení o Krakatici
Další muž nesmí vypovídat o tom, co se skrývá v proslaveném a dobře utajeném policejním spisu Krakatice. Spis mapující aktivity dnes již mrtvého krále podsvětí Františka Mrázka obsahuje řadu žhavých informací, které se týkají i politiků z řad ODS a ČSSD. Přesný obsah spisu však zůstává neznámý a není ani jasné, za jakým účelem ho detektivové před deseti lety založili. Teď chtěl o spisu vypovídat bývalý detektiv policejního protimafiánského útvaru Oldřich Kopp. Údajně proto, aby veřejnosti vysvětlil, proč a za jakých okolností bylo pošpiněno v souvislosti s Krakaticí jeho jméno. Ministr vnitra Martin Pecina však uvedl, že Koppa zbaví mlčenlivosti jen v případě, že by policista vypovídal před sněmovní bezpečnostní komisí.
O to už v souvislosti se spisem Krakatice požádal bývalý elitní detektiv Karel Tichý. O to už v souvislosti se spisem Krakatice požádal bývalý elitní detektiv Karel Tichý, kterého zákonodárci zbavili mlčenlivosti v dubnu, nevyslechli ho však. Údajně proto, aby nestupňovali napětí před volbami do Evropského parlamentu. 

Klaus ztrácí na popularitě

Vysoká popularita tuzemské hlavy státu byla dlouho jakousi konstantou české politiky a téměř politologickou poučkou. Nejnovější data agentury STEM ovšem ukazují, že už to tolik neplatí –

Václav Klaus

je nejméně populární od svého nástupu do funkce před šesti lety – 55 procent. Větší podporu od občanů dostal i premiér

Jan Fischer

. Zajímavé je, že prezidentova obliba klesá u sympatizantů různých stran i napříč různými skupinami obyvatelstva. Můžeme se jen dohadovat, čím je to způsobeno, ale vzhledem k načasování se nabízí spojitost s Klausovou rolí v pádu vlády uprostřed českého předsednictví EU či se zdržováním podpisu pod Lisabonskou smlouvou.

Rychetský vyzval k odvolání Vesecké
Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský řekl, že jediným možným řešením pro zlepšení alarmujícího stavu státního zastupitelství by bylo odvolání nejvyšší státní zástupkyně Renaty Vesecké. Kritizoval přitom, že Vesecká neutěšenou situaci mezi státními zástupci neřeší. Ta se proti jeho slovům ohradila a označila jeho výrok za neoprávněný útok na svou osobu a za zasahování do fungování systému státního zastupitelství. Rychetský se vyslovil také pro odvolání vrchního žalobce Vlastimila Rampuly. Vadí mu především pokračování personálních změn v souvislosti s kauzou bývalého vicepremiéra Jiřího Čunka. Ačkoliv byl šéf ústeckého krajského státního zastupitelství Jiří Křivanec v únoru odvolán, do funkce se opět vrátil. Důvodem jeho odvolání bylo, že sesadil Adama Bašného z pozice šéfa libereckého státního zastupitelství za jeho komentování nejasných postupů právě v kauze Čunek.

Protestující podpořili íránskou opozici

Přes sto lidí protestovalo v Praze proti násilnému potlačování demonstrací íránské opozice. Před íránské velvyslanectví se protestující svolali pomocí sociální sítě Facebook, aby tak vyjádřili podporu Íráncům nesouhlasícím se znovuzvolením

Mahmúda Ahmadínežáda

prezidentem, proti kterému již dva týdny demonstrují v ulicích. Během protestů byly zabity asi dvě desítky lidí a 70 íránských profesorů po setkání s nejsilnějším opozičním kandidátem Musávím bylo zatčeno.

„Je to ve světě vůbec první akce, která se děje z iniciativy obyvatel té země, a ne z iniciativy íránských přistěhovalců,“

uvedl pro Hospodářské noviny jeden z jejich organizátorů

Matouš Urban

. Čeští protestující chtěli zástupcům íránského velvyslanectví předat i petici, tu však nikdo nepřijal, a tak ji vhodili alespoň do schránky.

Čekání na Lisabon

Český prezident Václav Klaus se rozhodl pokračovat s obstrukcemi ohledně Lisabonské smlouvy co nejdéle. Minulý týden to potvrdil v rozhovoru pro Radiožurnál. S podepsáním Lisabonské smlouvy, která už je dva měsíce schválena, počká až na schválení německé a polské a na výsledky irského referenda. Smlouvu tedy podepíše jako poslední ze 27 hlav států Evropské unie.

Stále je ve hře také další podnět k Ústavnímu soudu ohledně případné rozporuplnosti Lisabonské smlouvy s českou ústavou, o kterém uvažuje blíže nespecifikovaná skupina senátorů za ODS.

Samostatný podnět může v této souvislosti podat i prezident, ten se k tomu však zatím nechystá. Vzhledem k neustále pokračujícím obstrukcím ohledně podepsání Lisabonské smlouvy ze strany českého prezidenta se objevila i volání po změně ústavy, která ve své dosavadní podobě hlavě státu neukládá lhůtu pro ratifikaci.

Poslanec Rafaj šéfem ÚOHS
Do čela antimonopolního úřadu by mohl zasednout současný sociálnědemokratický poslanec Petr Rafaj, informoval o tom server Euro.cz. Dosavadní šéf Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže Martin Pecina rezignoval na svou funkci na začátku června z důvodu možného střetu zájmů, v květnu ve Fischerově vládě převzal post ministerstva vnitra.
Bývalý místostarosta Frýdku-Místku Petr Rafaj je poslancem od roku 2002. Během sedmi let v Poslanecké sněmovně však Rafaj na sebe nijak neupozornil, v průběhu jeho kandidatury do parlamentu se spekulovalo o jeho možné spolupráci s československou zpravodajskou službou. Anonym, který informace vedení ČSSD tehdy poslal, Rafaj označil za spiknutí. Nového předsedu jmenuje na šest let prezident na návrh vlády.

Slámečka chce levnější dálnice

Ministr dopravy

Gustáv Slámečka

představil plán, který by měl stlačit ceny za české dálnice. Na nové stavby kvůli problémům státního rozpočtu nejsou peníze, většina z již naplánovaných dálnic se odsouvá. Podle Slámečky má mít ministerstvu podřízené Ředitelství silnic a dálnic ČR nově větší pravomoci při kontrole dodatečného prodražování staveb. Kvůli vysoké ceně bude nově moci celou soutěž vypovědět. V krizovém Slámečkově plánu jsou také avizovaná zmírnění parametrů jako šířka nebo sklon stoupání nových dálnic.

Schválený antidiskriminační zákon
Česko má konečně antidiskriminační zákon. Veto prezidenta Václava Klause přehlasovala minulý týden Poslanecká sněmovna – pro bylo 118 poslanců, proti 16. Pokud by se tak nestalo, hrozily Česku stamilionové pokuty, bylo totiž posledním státem Evropské unie nemajícím tento zákon. Kromě prezidenta Klause, podle kterého se jedná o „osudově špatnou normu“, byli proti stávající podobě antidiskriminačního zákona i poslanci ČSSD. Nakonec však všichni hlasovali pro ve smyslu, „je lepší mít antidiskriminační zákon špatný než žádný“.
„Oběti diskriminace budou i nadále odkázány na soudní řízení, pomoc veřejného ochránce práv bude minimální, kompetence správních úřadů jsou nedostatečné,“ uvedla pro Českou televizi poslankyně Anna Čurdová (ČSSD). Sociální demokracie počítá s opravou schváleného zákona pomocí novel.

Další dluhy po libereckém šampionátu

S příchutí špatného vtipu pokračuje seriál na téma financování libereckého mistrovství světa v klasickém lyžování. Prezidentka organizačního výboru šampionátu

Kateřina Neumannová

přiznala, že rozpočet výboru skončil schodkem 116 milionů korun. Ani za této situace ale neztrácí optimismus a tvrdí, že pokud se podaří vymoci všechny pohledávky a úspěšně prodat majetek organizačního výboru, může skončit celková bilance na nule. Přesto už začala jednat s ministerstvy o tom, zda by šampionátu nepřiznala ještě další dotaci. Dosud stál šampionát přes dvě miliardy korun, z nichž většina přitekla ze státní kasy, přestože pořadatelé na začátku tvrdili, že žádné dotace potřebovat nebudou. Komicky tedy opravdu zní, když mezi položkami k prodeji Neumannová zmiňuje i know-how organizačního výboru, které by podle ní až za osmdesát milionů korun mohl koupit některý z pořadatelů budoucích šampionátů.

Bývalí majitelé OKD zproštěni viny
Krajský soud v Hradci Králové zprostil obžaloby bývalé majitele černouhelných dolů OKD, kterým hrozily tresty od osmi do dvanácti let vězení. Magnáti byli obviněni z toho, že svojí vlastní firmě zaplatili z prostředků OKD přes dvě miliardy korun za poradenské služby. Soudce však dospěl k závěru, že smlouvy byly v pořádku a žádná škoda nikomu nevznikla. Pře se táhne už téměř šest let a není vyloučeno, že bude pokračovat: státní zástupce totiž zvažuje, že se proti rozsudku odvolá.

Řebíčkova zlatá trefa

Bývalý ministr dopravy a politik, jehož rezortem procházely stamiliardové částky, se sám zařadil mezi tuzemské multimilionáře. Podle čerstvě zpřístupněných majetkových přiznání si jen za loňský rok přišel na 217,5 milionu korun a stal se tak vůbec nejúspěšnějším českým politikem. Peníze měl

Řebíček

utržit prodejem akcií.

O jaké akcie se konkrétně jednalo, však ministr nevysvětlil. Mohlo by jít o akcie jeho bývalé stavební a dopravní firmy Viamont, ty ale podle svých dřívějších tvrzení bývalý ministr prodal ještě před svým vstupem do politiky. Až po něm přitom Viamont získal na ceně. Z podniku regionálního významu se stala za Řebíčkova působení firma, která jen loni získala státní zakázky v hodnotě devíti miliard.

Odmítnuté Chorvatsko
EU pozastavila jednání s Chorvatskem o jeho budoucím členství. Příčinou je osmnáct let nevyřešený územní spor se sousedním Slovinskem především o hraniční linii v mořské zátoce, jejíž vytyčení může umožnit nebo naopak zablokovat přístup slovinských plavidel do mezinárodních vod. Slovinsko blokuje přístupové rozhovory podobně, jako to dělalo i při jednání o vstupu Chorvatska do NATO, kdy ovšem své námitky nakonec stáhlo. Členství v EU je jediný významný nástroj, který může Slovinsko při vymáhání svých požadavků využít. Představitelé EU po měsících neúspěšné snahy zprostředkovat urovnání sporu odložili další přístupová jednání na neurčito.

Z iráckých měst mizí Američané

Napětí v Iráku stoupá současně s tím, jak se poslední američtí vojáci stahují z iráckých měst – termín mají do konce června.

Minulý týden zahynulo při bombových útocích na dvě stě lidí. Stažení z měst, které slíbil americký prezident

Barack Obama

, označuje irácký premiér

Núrí al-Malíkí

za „velké vítězství“.

Mnozí se však obávají, že bombové útoky z minulého týdne jsou předzvěstí bojů mezi etnickými a náboženskými skupinami, které budou chtít využít nové situace. Navzdory brutálním útokům z minulého týdne ale celkově počet obětí extremistů vytrvale klesá.

Vraždu Politkovské vyšetří znovu
Proces s údajnými vrahy ruské novinářky Anny Politkovské, které letos v únoru shledal moskevský soud nevinnými, se bude opakovat. Nařídil to ruský Nejvyšší soud, podle jehož názoru byl celý proces veden špatně. Zdánlivě dobrá zpráva však neznamená, že ruská justice vypátrá skutečné vrahy nebo že odhalí toho, kdo vraždu známé investigativní novinářky objednal. Sergej Sokolov, zástupce šéfredaktora novin Novaja Gazeta, které vyšetřovaly vraždu na vlastní pěst, řekl pro New York Times, že ten, kdo ji objednal, musel být „velmi významný prominent“. Ani novináři však nevědí s jistotou, kdo to byl.

Gilad Šalit: tři roky v zajetí Hamásu

Ve čtvrtek odpoledne se v Tel Avivu naproti budově ministerstva obrany odehrála pečlivě připravená demonstrace: pódium se světly a věžemi z reproduktorů, tribuna pro kamery, sedadla pro VIP hosty. Organizátoři rozdávali vlajky, samolepky, stužky. Nálada ale nebyla veselá. Organizátoři chtěli připomenout izraelské vládě, že podle nich udělala jen málo pro to, aby osvobodila ze zajetí nejznámějšího zajatce Blízkého východu – vojáka

Gilada Šalita

.

Právě ve čtvrtek to byly tři roky, co časně ráno kousek od hranice s Gazou překvapila osmičlenná skupina militantů Hamásu posádku izraelského tanku. Tři vojáky zabila a jednoho – Šalita – zranila do ramena a pak tunelem pod hranicí odvlekla do pásma Gazy. Izrael vzápětí jako odvetu pozatýkal politiky Hamásu na Západním břehu včetně šéfa tamního parlamentu, letos v prosinci dokonce podnikl do pásma Gazy invazi, nic ale propuštění Šalita zatím nepomohlo.

„Už rok nemáme důkazy o tom, jestli opravdu žije,“

říká mluvčí izraelského ministerstva zahraničí

Jigal Palmor

. Nová vláda premiéra

Benjamina Netanjahua

slíbila, že se bude snažit víc než jejich předchůdci.

„Jde o velmi citlivý případ pro naši veřejnost a je to také klíč ke krizi v Gaze,“

uvádí Palmor.

Izraelci sestavili seznam zajatců, které jsou ochotni vyměnit. Po Hamásu nyní žádají minimálně důkaz, že Šalit žije. Nezískal jej ale ani americký exprezident

James Carter

během své nedávné mise v Gaze, nedaří se jej vymoci ani Červenému kříži. Podle Palmora mohl být Šalit odvlečen do Egypta.

Šalitova rodina dostala od svého syna naposledy před rokem dopis a nahrávku, není však jasné, za jakých okolností vznikly.

„Každý den žádáme o zprávu, jestli žije. Možná je někdy zavřený bez přístupu na denní světlo,“

říká jeho otec

Noam Šalit

. Rodina také zkouší tlačit na francouzskou vládu, neboť Noamova matka se narodila ve Francii.

Minulou středu Noama Šalita přijal nový vládní pověřenec, který o propuštění zajatce vyjednává s Hamásem.

„Zdá se mi, že je šikovný a chytrý, slibujeme si od něj víc než od minulé vlády,“

dodává na adresu vyjednavače Noam Šalit.

Izraelská veřejnost prožívá případ Gilada také kvůli jeho naturelu.

„Na vojně byl teprve krátce, nebyl žádným prototypem hrdiny, naopak jde o nenápadného, stydlivého chlapíka,“

říká izraelská novinářka

Michal Marmaryová

.

„Podmínky zajetí nese určitě velmi těžce.“

MAREK ŠVEHLA