Přehled o dění v uplynulém týdnu

Proti neonacistům
Syn premiéra Fischera a rodina ministra vnitra Peciny jsou pod policejní ochranou. Po úterním zadržení deseti členů neonacistického hnutí Národní odpor vyzývá totiž krajní pravice k radikalizaci a činům. Zatím jsou to jen každodenní demonstrace proti zatčení soukmenovců a vytvoření finanční sbírky na jejich podporu.
Zásah detektivů ÚOOZ proti krajní pravici je údajně výsledkem několikaměsíční práce. Zároveň alezapadá do programového prohlášení nové vlády premiéra Fischera, jenž si boj proti extremismu povýšil na prioritu. Kromě založení speciálního protiextremistického týmu pod ministerstvem vnitra minulý týden Poslanecká sněmovna schválila i změnu shromažďovacího práva. Namísto tří bude nutné oznámit shromáždění městským úředníkům pět dnů předem. Jednotliví úředníci by tak měli mít více času prozkoumat věrohodnost důvodu akce.

Nekuřáci prohráli

O zákazu kouření v restauracích budou v budoucnu podobně jako dosud rozhodovat jejich majitelé. Poslanci minulý týden po dlouhých debatách odsouhlasili takový protikuřácký zákon, který z velké části odpovídá současné praxi. Novela sice nově ukládá restauratérům povinnost označit jejich podnik cedulkou, jestli však na ní bude cigareta přeškrtnutá nebo ne, už nechává na nich. Ačkoliv se evropské země dávají cestou zákazu kouření v restauracích, není v novém českém protikuřáckém zákoně ani jasně definováno, jak konkrétně by měly být kuřácké a nekuřácké části restaurací oddělovány.

Změnu však přinesl zákon například pro obce, které budou moci zakázat kouření na dětských hřištích nebo během akcí určených pro děti. Novelu, která by měla platit od července příštího roku, ještě musí posoudit Senát a podepsat prezident.

Státní maturity odloženy

Státní maturity budou nejspíš opět odloženy a opět o dva roky. Pro jsou odborníci z řad ČSSD i ODS, podle nichž jsou státní maturity špatně připraveny a s jejich podobou budoucí maturanti nebyli dostatečně seznámeni. Poslanec za ODS

Walter Bartoš

předloží ve sněmovně zákon, jenž odložení umožní.

Podle jednotných státních maturit měli studenti maturovat již příští rok. Teď si nejsou jistí, na čem vlastně jsou, a proto na sociální síti Facebook vytvářejí skupiny bojující proti věčnému maturitnímu zmatku. Na druhou polovinu června pak chystají demonstraci – účast už přislíbily desetitisíce lidí.

SOG končí
Speciální český útvar vojenské policie (SOG), vytvořený po jedenáctém září 2002 pro boj proti teroristům, projde reorganizací. Což v praxi znamená, že ukončí svoji činnost. Rozhodl o tom ministr obrany Martin Barták a poslanci branně bezpečnostního výboru jeho postup schválili. Příslušníci jednotky, která se účastnila bojových akcí v zahraničních misích, budou nasazeni na ochranu důležitých osob nebo strategických objektů. Jednotka ztratila svůj kredit poté, co její členové museli opustit přímo v bojové akci v Afghánistánu své spojence. Velení je z akce odvolalo se zdůvodněním, že je „příliš nebezpečná“.

NKÚ pod kontrolou
Nejvyšší kontrolní úřad čeká prověrka jeho hospodaření, kterou by měla provést soukromá auditorská firma. Rozhodli o tom poslanci poté, co se ukázalo, že řada členů NKÚ včetně jeho prezidenta Františka Dohnala nehospodárně využívá rozpočet úřadu. Šéf NKÚ zároveň čelí kvůli pochybením kárnému řízení, které může skončit až jeho odvoláním.

Obžaloba za kolektivizaci
Za likvidaci sedláků v padesátých letech minulého století komunistickým režimem padla historicky první obžaloba. Olomoucké krajské státní zastupitelství v ní obvinilo bývalého šéfa národního výboru v obci Brníčko poblíž Uničova Ladislava Nakládala.
Před soud půjde kvůli tomu, že místním sedlákům zabavoval majetek a nutil je k okamžitému vystěhování. Obžalován bude za porušení pravomoci veřejného činitele, v nejvyšší sazbě mu hrozí trest až deset let vězení. Takzvaná kolektivizace sloužící komunistům ke zničení soukromých zemědělců postihla v padesátých letech v tehdejším Československu přes tři tisíce rodin. Návrat půdy postiženým zemědělcům není dodnes uspokojivě vyřešen a za organizaci kolektivizace zatím nebyl nikdo odsouzen. Počet obžalovaných se ale možná teď zvýší. Za represe vůči sedlákům jsou totiž policisty již stíháni další tři lidé – bývalí okresní a krajští prokurátoři z Ústeckého kraje a také někdejší předseda Městského národního výboru Třtice u Rakovníka.

Kubice se nemusí omlouvat

Jeden nemusí právě číst v novinách každou řádku, aby si všiml, že předsedovi ČSSD

Jiřímu Paroubkovi

leží celé roky v žaludku bývalý šéf Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu

Jan Kubice

. A to kvůli zprávě shrnující podezření o prorůstání podsvětí a státní správy, s níž se těsně před volbami Kubice obrátil na poslance. Právě za zprávu se Paroubek snažil na bývalém policejním veliteli vymoci soudní cestou omluvu a stotisícové odškodné. Městský soud v Praze to ale minulý týden odmítl – Kubice byl zaměstnanec státu, nikoliv soukromá osoba, pokud prý Paroubek chce odškodnění, měl by žalovat stát. To sice šéf socialistů udělal, ale soud to rovněž zamítl.

Nárůst mrtvých kvůli alkoholu na silnicích

Loňský rok byl rekordní co do počtu smrtelných nehod zaviněných alkoholem za posledních pět let. Oproti roku 2007 se počet úmrtí zaviněných alkoholem zvýšil o 122 procent. V roce 2007 zemřelo 36 lidí, loni 80. Proti popíjení řidičů běží v Česku kampaň s názvem „Nemyslíš, zaplatíš“ doprovázená drastickými klipy ukazujícími následky dopravních nehod, ale nepomáhá. Podle expertů neukázněnost řidičů ovlivňuje benevolence policistů a zároveň většinový názor politiků. Většina z nich například označila bodový systém zpřísňující sankce za porušování pravidel silničního provozu za „zbytečnou šikanu řidičů“.

Volební zákon zamítnut
Změna volebních pravidel, o níž se mluví od patového výsledku voleb v roce 2006, nakonec doputovala do sněmovny, ale tam ji pohřbila ČSSD a KSČM. Návrh, který po debatách předložila Topolánkova vláda, počítal s bonusem pro vítěze a proměnou způsobu, jakým jsou přepočítávány hlasy na mandáty. Změny měly vítězné straně zajistit převahu a odstranit nespravedlnost, která podle stávajícího systému znevýhodňuje malé strany.

Po 30 letech do kina
Poprvé po třiceti letech mohli obyvatelé saúdskoarabského Rijádu zajít do kina. Komedii o beduínovi, který se přestěhuje do velkého města, mohli však zhlédnout jen muži. Proti promítání protestovali náboženští konzervativci, kteří se pokoušeli znemožnit lidem vstup do kina a následně rušili projekci.

Nové atentáty v Iráku
Další z řady atentátů zabil minulou středu v jihoiráckém městě Bathaa 28 lidí, další desítky utrpěly vážná zranění. Nádrž zaparkovaného auta vybuchla na tržišti v místě, kde dochází k častým střetům mezi sunnity a šíity, asi 320 kilometrů jihovýchodně od Bagdádu. Z útoku jsou podezříváni sunnitští radikálové napojení na al-Káidu, útok byl totiž zaměřen především na šíitské obyvatelstvo.
Přestože je situace v Iráku v posledních měsících spíše klidná, série násilných atentátů na jihu země nyní rozpoutala obavy, že by se násilí mohlo zvyšovat s blížícími se parlamentními volbami i s plánovaným červnovým odchodem amerických vojáků z center iráckých měst. Již v dubnu totiž v Iráku při útocích zemřelo o 40 procent více lidí (355) než v březnu.

Kim třetí
Severokorejský diktátor Kim Čong-il označil podle několika amerických a jihokorejských zdrojů za svého nástupce svého nejmladšího syna Kim Čong-wua. Podle jihokorejských tajných služeb přísahaly šestadvacetiletému následníkovi churavějícího diktátora věrnost rozhodující složky severokorejského establishmentu, především armáda. Deník Financial Times citoval nejmenovaný zdroj americké vlády, který potvrdil, že „je možné říci, že jsme svědky počátku přípravy jeho syna na převzetí moci“.
Současný diktátor Kim Čong-il převzal moc v roce 1994 od svého otce Kim Ir-sena. Kim Čong-il vloni podle všeho utrpěl mozkovou mrtvici a infarkt a dlouhou dobu se neobjevoval na veřejnosti. Experti dávají nedávné odpálení jaderné nálože a další stupňování vojenského napětí do souvislosti právě s mocenským bojem v Pchjongjangu.

Chřipková pandemie

Světová zdravotnická organizace vyhlásila minulý čtvrtek globální pandemii prasečí chřipky. Varování přišlo poté, co se chřipka začala rychle šířit v Austrálii. Celkem už onemocnělo na 28 tisíc lidí, 141 z nich na nemoc zemřelo. Odborníci však tvrdí, že virus má poměrně mírný průběh a není tedy třeba vyvolávat paniku. V Německu se minulý týden virem nakazilo nejméně třicet žáků školy v Düsseldorfu.

„Dosud nevídanou volební účast“ ohlásil v pátek odpoledne předseda íránské volební komise

Kamran Daneshjoo

. Volební místnosti kvůli návalu voličů zůstaly otevřeny o dvě hodiny déle, než bylo plánováno. Pokud v pátečním prvním kole žádný z kandidátů nezíská přes 50 procent hlasů, tak Íránci budou vybírat ještě ve druhém kole mezi dvěma nejsilnějšími kandidáty.

Odjezd z ostrova
V New Yorku se vůbec poprvé ocitl před civilním soudem vězeň ze základny Guantánamo bez amerického občanství. Ahmed Khalfan Ghailani byl obviněn z účasti na útocích na americké ambasády v Keni a Tanzanii v roce 1998, při kterých zahynulo 224 lidí. Obviněnému hrozí trest smrti, účast na atentátech popírá.
Sedmnáct vězňů zadržovaných několik let na Guantánamu přijal minulý týden tichomořský stát Palau. Jedná se o Ujgury, proti kterým nebylo vzneseno žádné obvinění, Spojené státy je však nebyly ochotny přijmout na své území a po návratu do Číny by jim hrozilo stíhání kvůli podpoře separatismu. Pět dalších zadržovaných a nikdy neobviněných Ujgurů již dříve přijala Albánie. 

Evropské volby
Ve všech sedmadvaceti zemích Evropské unie byly vyhlášeny výsledky voleb do Evropského parlamentu. Volby poznamenala nízká účast voličů, se 43 procenty nejnižší v historii. Stejně jako před pěti lety vládla největší apatie v nových členských zemích sedmadvacítky.
Hlavním vítězem voleb konaných uprostřed největší ekonomické recese v dějinách EU se staly strany pravého středu. Do Evropského parlamentu se dostali také zástupci krajně pravicových stran, jako je britská BNP, maďarská Jobbik nebo nizozemská Strana svobody. Jako obvykle do parlamentu proniklo také několik kontroverzních osobností nebo uskupení, například švédská Pirátská strana bojující za legalizaci krádeží intelektuálního vlastnictví.
Úspěch pravicových stran zvýšil šance dosavadního předsedy Evropské komise Josého Manuela Barrosa na zisk druhého funkčního období.
Čtěte také str. 22–23 a 30–31.