Přehled o dění v uplynulém týdnu

Eurovolby se nesly na vlně nezájmu
Poté, co se v sobotu po poledni uzavřely volební místnosti, bylo jasné, že překvapení se nekoná. Podle očekávání nestrhly druhé české volby do Evropského parlamentu nijak dramatický zájem. Nelze ovšem hovořit ani o žádném propadáku. V pátek se k 

eurournám dostavila necelá pětina z více než osmi milionů oprávněných voličů, v sobotu podle odhadů kolem deseti procent – celková účast se odhaduje maximálně na čtvrtinu Čechů. Výsledky sčítání hlasů a jména dvaadvaceti českých europoslanců z celkových 709 byly známy až po uzávěrce tohoto vydání v neděli v noci, poté co odvolil zbytek Evropy.

Poslanci nechtějí schválit zprávu NKÚ
Poslanci z rozpočtového výboru doporučili neschválit hospodaření Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) za minulý rok. Základem tohoto rozhodnutí jsou nesrovnalosti v hospodaření NKÚ, na které poukázal sněmovní kontrolní výbor. Poslancům se nelíbily vysoké výdaje prezidenta NKÚ Františka Dohnala, který si od úřadu nechal platit nájemné dvou bytů v centru Prahy a užíval tři auta. Šéf NKÚ však kritiku odmítá.
Schválením státního závěrečného účtu, jehož součástí je i zpráva o NKÚ, končí státní hospodaření za minulý rok. Neschválení zprávy nemá v legislativě žádné přímé právní následky, mohlo by však znamenat zvýšení nedůvěry kontrolního úřadu a tlak na jeho rozpočet na příští rok, který schvalují poslanci. Prezident NKÚ také čelí návrhu na kárné řízení, pokud by se potvrdilo, že porušil zákon o NKÚ nebo svým chováním narušil důstojnost nebo nestrannost úřadu, hrozí mu napomenutí, snížení platu nebo odvolání.

Komorous šéfem
Prvním náměstkem ministra vnitra Martiny Peciny a zároveň šéfem protiextremistické skupiny se stal minulý týden aktivní policista Jiří Komorous. Spojení funkcí policejního důstojníka a prvního náměstka Česko nezažilo od dob komunistického režimu.
Nezávislost policie na moci je v demokratických zemích zaručena dvoukolejným řízením – policejní prezident řídí fakticky, první náměstek přispívá analýzami, ale nepřikazuje. Pokud se však prvním náměstkem stane aktivní policista, policejní prezident je mu podřízen a jeho rozkazy musí uposlechnout, jinak by porušil zákon. Podle Komorouse jsou však toto „jen slovní hříčky“ a předseda Jiří Paroubek je zase rád, že ministr Pecina si vybral někoho s opravdovou znalostí policejních poměrů.
Náměstek Komorous, známý svým působením ve sdružení Ordo Lumen Templi, povede navíc i protiextremistickou skupinu při ministerstvu vnitra, jež má za úkol potlačit množící se akce radikálů.

Vláda dostala důvěru
Překlenovacímu kabinetu premiéra Fischera dali podle očekávání poslanci důvěru. Jeho kabinet, na jehož vzniku se podíleli ODS, ČSSD a zelení, tak má dokončit české evropské předsednictví a vládnout až do říjnových předčasných voleb. V krátkém čase chce překlenovací vláda zmírnit dopady světové finanční krize a připravit rozpočet na příští rok. Rozpočtový schodek nemá podle vládního programu překročit pět procent HDP, což přibližně odpovídá 170 miliardám korun. Toho chce dosáhnout vláda úsporami ve všech rezortech. Šetření by se ale nemělo týkat výzkumu a školství. Vláda se zavázala prosazovat protikrizové balíčky navržené stranami včetně šrotovného. A hodlá pokračovat v privatizaci letiště v Ruzyni. Zeleným premiér slíbil, že jeho vláda neprolomí limity těžby na severu Čech.

Nečas znovu navrhuje „prorodinný balíček“

Opatření, která mají usnadnit sladění pracovního a rodinného života rodičů dětí, tzv. prorodinný balíček, předložil sněmovně bývalý ministr

Petr Nečas

. Projekt reaguje především na akutní nedostatek mateřských školek a jeslí a navrhuje zřizování firemních školek, za které by zaměstnavatelé mohli získat daňové úlevy, i možnost vzniku malých „obecních školek“, v nichž by bez přísných nároků na kvalifikaci mohli zájemci hlídat až pět dětí a vydělat si tak až patnáct tisíc korun měsíčně.

Idea „soukromých školek“ ovšem naráží u některých poslanců na odpor, protože podle nich hlídání dětí vyžaduje přísnější pravidla a jasně stanovené nároky na kvalifikaci. Nečasův návrh obsahuje i zavedení týdenní „otcovské placené dovolené“, kterou může otec využít do šesti týdnů po narození dítěte. Úlevou na sociálním pojištění chce bývalý ministr zaměstnavatele motivovat k větší nabídce míst s flexibilní pracovní dobou. Dokument vláda schválila již v listopadu minulého roku, ale před jejím březnovým pádem se jím poslanci už nestačili zabývat.

Projednávání zahraničních misí odloženo

Vláda minulý týden odložila projednávání plánu zahraničních misí na příští rok. Premiér

Jan Fischer

to odůvodnil potřebou dalšího politického jednání. V Kosovu a Afghánistánu by mělo podle návrhu ministerstva obrany příští rok sloužit více než tisíc vojáků, mise musí však odsouhlasit parlament. S přítomností českých vojáků v Afghánistánu ale nesouhlasí především sociální demokraté, proto se dá očekávat, že se poslanci domluví na stávajícím počtu vojáků nebo na jeho snížení. To je však proti představě amerického prezidenta

Baracka Oba

my, který evropské země žádal o pomoc.

Pochvalu si ale vláda zaslouží za to, že otázku zahraničního působení českých ozbrojených sil projednává už v polovině roku. Pravidelně totiž jednání o misích až na konci roku způsobovalo nejistotu našich i zahraničních jednotek, naposledy loni v prosinci, kdy sociálnědemokratičtí poslanci plán zahraničních misí na poslední chvíli zablokovali.

Janeček v druhém kole
Finalisté konkurzu na ředitele České televize jsou na světě. Před jejich volbou se sice spekulovalo o tom, že nakonec žádná volba nebude, Rada České televize výběrové řízení na nového šéfa ČT zruší a začne vybírat znova. Údajně proto, aby se do nového výběru mohl přihlásit dosavadní šéf zpravodajství ČT Milan Fridrich prosazovaný dvěma největšími stranami ODS a ČSSD. Rada však nakonec nic nezrušila a z devatenácti kandidátů vybrala pět favoritů včetně dosavadního ředitele ČT Jiřího Janečka. Ten se sice umístil podle kuloárních informací na druhém místě (dostal 11 hlasů ze 14), ale zároveň radu přesvědčil, aby televizi v případě nezvolení nového šéfa řídil „jeho člověk“ Vladimír Karmazín.
Do finále spolu s ním jdou bývalá ředitelka výroby televize Prima Jana Kasalová, europoslankyně Jana Bobošíková, výkonný ředitel hudební televize Óčko Hynek Chudárek a bývalý šéf digitálního projektu televize Barrandov Radomír Pekárek. Radní chtějí o novém šéfovi definitivně rozhodnout 15. července.

Gerhard – naše spojka na Gazprom

Bývalá hvězda německé politiky

Gerhard Schröder

přijel minulý týden podpořit volební kampaň ČSSD. A člověk nemusí být hned kdovíjaký cynik, aby připustil, že i v politice má každá služba svoji cenu. Je proto třeba se ptát, zda se v případě spojenectví se Schröderem nebude tato cena účtovat až po případné výhře ČSSD ve volbách a zda to nebude v měně, která pro voliče nepatří k nejprůhlednějším. V osobě Schrödera totiž přijíždí nejen německý bývalý kancléř, ale také (a z pohledu Česka je třeba říct – především) protagonista pronikání ruského státního gigantu Gazprom na evropské trhy.

Schröder nepracuje přímo pro Gazprom, velmi úzce s ním však spolupracuje. Působí jako šéf dozorčí rady firmy Nord Stream, v níž Gazprom drží 51 procent, zbytek mají německé firmy. Nord Stream má za cíl vybudovat alternativní plynovod z Ruska do Německa po dně Baltického moře. Kritici přitom namítají, že z pohledu Ruska jde o projekt zčásti politický, který upevňuje vztahy s Německem na úkor Evropské unie (Nord Stream vyvolal protest hlavně ze strany Polska).

Schröder každopádně pracuje pro projekt, který posiluje energetickou závislost EU na Rusku a je konkurenční k plynovodům, jež tuto nezávislost chtějí naopak snížit. Jde především o plynovod Nabucco z oblasti Kaspického moře. Podpora tomuto důležitému projektu zatím není v Unii jednoznačná a dá se čekat, že sociální demokracie v případě převzetí moci tuto agendu za Česko povede. Je proto zcela na místě otázka, zda potom náhodou nenastane čas pro splacení služby, kterou jim nyní přítel Gerhard svojí podporou poskytl.

Přední členové ČSSD dnes tuto možnost s pohoršením odmítají.

„To jsou naprosto nesmyslné spekulace. Gerhard Schröder přijel jako bývalý úspěšný kancléř,“

říká místopředseda

Zdeněk Škromach

. Šéf kampaně ČSSD

Jaroslav Tvrdík

ho doplňuje:

„Gerhard Schröder je poselstvím sociálnědemokratické politiky. A že pracuje pro Gazprom, nic neznamená. Podle Respektu by se zřejmě nemohl zaměstnat ani u popelářské firmy.“

A do třetice další místopředseda

Lubomír Zaorálek

:

„S Gerhardem Schröderem máme nejlepší neformální kontakty, jako kancléř přijel dokonce i do Ostravy. Jiní přední členové SPD mají práci s kampaní, proto přijel on. Není to ale náš poradce. Lobbování jistě patří k jeho práci, ale nemám pocit, že by se o to u nás snažil.“

Nutno dodat, že na případné lobbování bude mít Schröder – pokud by chtěl – příležitost později, jestliže ČSSD zasedne ve vládě a bude se jednat o plynárenských privatizacích, stavbách a obchodech, u nichž se dosud čeští politici účasti ruských firem bránili.

ČEZ u soudu
Energetický gigant ČEZ prohrál soud s mužem, který odebíral načerno elektřinu. Celkově šlo o škodu za čtvrt milionu korun. Fakt, že muž z Olomoucka proud načerno odebíral a má částku uhradit, už předtím potvrdil jiný soudní verdikt. Tentokrát ale liberecký soud zakázal ČEZ postup, kdy odmítal muže zapojit do sítě, dokud vše nezaplatí.

Maďarská karta
Ve slovenském parlamentu to minulý týden vřelo. Konala se mimořádná schůze kvůli výrokům Viktora Orbána, šéfa opoziční strany Fidesz v Maďarsku, který prohlásil, že europoslanci maďarské národnosti budou v Bruselu zastupovat všechny Maďary bez ohledu na jejich státní příslušnost. Měl tím na mysli také poslance SMK, strany maďarské menšiny na Slovensku. Slovenský parlament přijal rezoluci, podle níž Orbánovy výroky „popírají suverenitu sousedních zemí“. Předseda koaliční SNS Ján Slota zašel ve svých výrocích tak daleko jako ještě nikdy předtím: žádal například zakázat SMK. Orbán se zřejmě stane příští rok maďarským premiérem.

Varování pro piloty letadel Airbus

Vyšetřování havárie dopravního letadla společnosti Air France, při níž minulé pondělí přišlo o život 228 lidí, ukázalo, že palubní rychloměry letounu nefungovaly správně.

Konsorcium Airbus, které stroj vyrobilo, vzápětí vydalo nová pravidla pro piloty svých letadel. Na palubě bývá vždy několik různých rychloměrů a nové směrnice určují, jak si počínat v situaci, kdy každý ukazuje něco jiného. Právě k tomu došlo těsně před katastrofou, která se udála na lince mezi Rio de Janeirem a Paříží.

Systémy Airbusu zřejmě selhaly kvůli bouři nad Atlantikem, jíž stroj prolétal. Vzdušné víry nasávaly vlhkost z mořské hladiny a vynášely ji do výše, kde vodní tříšť zmrzla a pokryla čidla přístrojů. Letadlo pak mohlo automaticky příliš zrychlit nebo zpomalit. V prvním případě se mohlo rozpadnout ve vzduchu, ve druhém přejít do střemhlavého pádu.

Přesný průběh událostí a příčina katastrofy, která se zřejmě udála tisíc kilometrů od brazilských břehů, však zatím nejsou známy. Objasnit by je mohl nález černých skříněk, které však spočívají na dně oceánu v hloubce několika kilometrů.

Do pátrání po nich zapojuje francouzské námořnictvo i jadernou ponorku. Je však možné, že se černé skříňky nikdy nepodaří nalézt.

Poločas rozpadu
Britský premiér Gordon Brown strávil minulý týden snahou zachránit svou vládu před rozpadem. Z labouristické vlády rezignovali během tří dnů tři významní ministři a dva méně významní členové kabinetu. Odstupující ministr práce a sociálních věcí James Purnell přitom vyzval Gordona Browna, aby v zájmu zachování šancí labouristů zvítězit v příštích volbách rezignoval na svůj post předsedy vlády i strany. Odchodu Purnella předcházely rezignace ministryně vnitra Jacqui Smithové a ministryně pro místní rozvoj Hazel Blearsové.
Brownův kabinet se rozpadal v očekávání drtivé prohry labouristů ve volbách do místních zastupitelstev a Evropského parlamentu. Kromě ministerských rezignací probíhala vzpoura labouristických poslanců v Dolní komoře parlamentu, kde kolovala „tajná“ e-mailová výzva k odstoupení Gordona Browna z čela vlády.
Velká Británie prožívá silnou hospodářskou recesi provázenou politickým skandálem spojeným s neoprávněným vyplácením poslaneckých náhrad a zasahujícím všechny parlamentní politické strany.