Jaderný Kim

Severní Korea brnká na světové nervy

Ve střední a východní Evropě máme tendenci si myslet, že pád železné opony byl přirozenou, možná i nevyhnutelnou věcí. Zdejší komunismus přece čelil ekonomickému kolapsu a ztratil podporu svého hlavního strůjce – Ruska. Také tu byl přece vliv Západu, jehož ohromný úspěch už nešlo dál zakrývat. Jenže pokud to celé zní tak logicky, tak proč to samé nefunguje i v případě posledního stalinistického skanzenu, Severní Koreje? Jak to, že severokorejský režim přežívá i téměř dvacet let po pádu SSSR? Proč na tom nic nemění ani vliv veleúspěšného dvojčete na jihu poloostrova anebo vlastní enormní ekonomické potíže? Takové otázky se nabízejí i nyní, kdy má Severní Korea po minulém týdnu čerstvě za sebou již druhý test jaderné nálože, vyzkoušela hned několik raket dlouhého doletu a experti mluví o zásobách kvalitního plutonia až pro pět jaderných bomb.

Záleží na Číně
Podrobnějších zpráv ze Severní Koreje je i v éře Googlu zoufale málo. V posledních letech se zdá, že roky hladomorů jsou zažehnány. Lidé však stále žijí ve velkém nedostatku. Režim každoročně organizuje zoufalé celonárodní brigády na pomoc zemědělství, obchody jsou prázdné a v tržnicích, v nichž se na bázi šedé ekonomiky prodává jinde nedostatkové zboží včetně třeba amerických cigaret a coca-coly, jsou z pohledu Severokorejců astronomické ceny. Politické poměry jsou tak tuhé, jak si jen lze představit, a známky srozumitelné opozice nejsou. Množící se svědectví uprchlíků z komunistické Koreje mluví například o tom, že lidé i přes riziko z potrestání poslouchají jihokorejské rádio, navenek to však nemá vliv.

Z pohledu zvenčí se Severní Korea jeví jako naprosto nesrozumitelná země. První jaderný pokus podnikla před třemi lety. Minimálně od té doby se mezinárodní společenství soustředilo pouze na otázku jaderné pacifikace obávaného režimu. Za to Spojené státy nabízejí humanitární pomoc či obnovení diplomatických kontaktů. Kim Čong-il přesto posledními zkouškami vztahy s USA, Japonskem a Jižní Koreou opět vyostřuje do maximální míry. Kde hledat důvod? Uvnitř mocenských struktur Severní Koreje se zřejmě děje něco nového, o čem se však zatím můžeme jen dohadovat.

Na zpravodajském serveru ihned.cz se minulý týden objevila čtenářská anketa, zda má mezinárodní společenství vyvinout na Severní Koreu větší tlak, aby zastavila svůj jaderný program. 84 procent respondentů kliklo na ano. Hlavní problém ale je, že v tomto bodě to celé začíná. Jde totiž o to, jaký by ten tlak měl vlastně být v případě země, která mé nejen jaderné zbraně, ale také jihokorejskou metropoli Soul doslova na dostřel svých děl. Navíc v případě země, jež má za sebou hladomor a již tedy nějaké sankce zřejmě moc nedojmou.

Zřejmě nezbude než čekat, že jde opravdu „jen“ o divadlo pro domácí publikum a že ani případné přídavky nebudou mít žádný fatální dopad. Jistá naděje (ta v případě Severní Koreje spočívá úplně ve všem) může plynout i z případné změny vůdce, tedy pokud je Kim Čong-il skutečně vážně nemocný, jak se říká, a pokud skutečně hodlá delegovat moc na svého nejmladšího syna. O něm se sice nic neví (jen to, že je mu 25 let, studoval ve Švýcarsku a teď slouží v armádě), možnost, že by byl horší než jeho otec, se ale vymyká běžné představivosti.

Nejreálnější forma nátlaku tak zůstává prostřednictví Číny, která dosud kryla na mezinárodní scéně severokorejskému režimu záda a odmítala podpořit razantnější postup. Čína je největším ekonomickým i politickým spojencem Kim Čong-ila (tedy pokud jde o spojencích mluvit), dodává jeho režimu potravinovou pomoc a energie, sama je však – jak známo – také značně nevyzpytatelná a stran mezinárodní politiky obtížně ovlivnitelná zvenčí.

Klid
Kim Čong-il rovněž nedávno vzkázal, že už se nikdy nevrátí k šestistranným rozhovorům přerušeným vloni, při nichž obě Koreje, Čína, Japonsko, USA a Rusko dojednávaly další postup severokorejského jaderného odzbrojování. Není úplně jasné, co Kima rozzlobilo, zřejmě však kritika OSN první dubnové zkoušky rakety, o níž Severní Korea říká, že nesla na oběžnou dráhu Země satelit. Spojené národy událost vyhodnotily jako porušení dohod z roku 2006, v jejichž rámci OSN včetně jinak zdrženlivé Číny uvalila sankce a zákaz dalších raketových zkoušek.

Severní Korea nyní říká, že chce uznání jako nová jaderná velmoc, a prohlašuje, že se jaderných zbraní nevzdá bez ohledu na usmíření s USA. Čínská vláda vydala prohlášení, v němž nabádá ke klidu a zdrženlivosti.