Od fiktivních deníků Zeldy Fitzgeraldové se nelze odtrhnout
Alabama song je román o slavném spisovateli
Francisi Scottu Fiztgeraldovi
z pohledu jeho ženy Zeldy. Román dokumentující zajímavou dobu a osudy známých osobností byl oceněn prestižní francouzskou Prix Goncourt. Pro někoho je to možná lákadlo, pro jiného signál: nebrat. Na hodnotu textu to však nemá žádný vliv.
Novinář, spisovatel a dramatik Gilles Leroy (1958) do vydání Alabama Song nepatřil k literární smetánce ani ve Francii, ani mimo ni, nicméně ohlas vzbudil už jeho druhý román Maminka umřela, kde autor zvolil formu deníku pro záznam posledních dnů ženy podléhající rakovině. Jde o dojímavou zpověď o blízkém vztahu syna k umírající, dosud mladé matce, která to nehodlá vzdát. Z vlastního života vycházejí i další Leroyovy knihy, například Ruský milenec. Popisuje v ní epizodu z mládí, kdy se v Sovětském svazu v sedmdesátých letech začal jeho vztah s jistým Wladimirem, v knižní verzi Voloďou. Vlastní životní peripetie jsou ale v románech Gillese Leroye jen námětem, inspirací. Je tak jedním z četných zástupců v jeho domovině často praktikovaného žánru, pro který francouzští literární vědci a kritici mají trefné označení „autofikce“. Čtenáři se servíruje…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
