Obama versus Cheney

Dvěma bezprostředně po sobě následujícími projevy kulminoval ve čtvrtek ve Washingtonu spor o to, jak vést válku proti teroristům a jak naložit s nechvalně proslulou věznicí na americké základně Guantánamo. Nejdříve vystoupil prezident Barack Obama a v projevu znovu definoval a upřesnil postoje své administrativy. V řádu minut na prezidentský projev reagoval svým vystoupením bývalý viceprezident Dick Cheney, který podobně jako

v několika dřívějších televizních rozhovorech opět obhajoval logiku kroků vlády

George Bushe

a kritizoval postoje současné administrativy.

Oba projevy se konaly v atmosféře rostoucí nervozity kvůli chystanému uzavření věznice Guantánamo, v níž je stále mimo legální rámec vězněno 240 mužů zadržených v průběhu války proti terorismu. Kongres Spojených států odmítl drtivou většinou schválit financování plánovaného uzavření věznice, jež Obama slíbil dokončit do ledna 2010. Demokraté i republikáni svůj postoj zdůvodnili především nejasnostmi okolo budoucího osudu zadržených. Kvůli obavám z rozmisťování teroristů v amerických státech se proti prezidentovi postavili i demokratičtí guvernéři jednotlivých států, kteří se snaží zabránit přesunu zadržovaných na americké území. Republikáni proti stejnému kroku vedou kampaň pod hesly „Terorista: již brzy ve vaší čtvrti“. Barack Obama mezitím oznámil svůj záměr obnovit vojenské tribunály s některými teroristy, což zase naopak vyvolalo bouřlivé protesty obhájců lidských práv a levicového křídla Demokratické strany.

Obama svůj projev pronesl v Národním archivu, kde je uložena původní verze americké ústavy. Prezident znovu odmítl část kroků předchozí vlády a popsal její reakci na útoky 11. září jako „sérii spěšných opatření“, jež byla bezpochyby vedena „upřímnou snahou ochránit bezpečí Američanů“, byla však příliš často „motivována spíše strachem než prozíravostí“. Ústředním tématem kritiky byla ochota Bushovy vlády „odložit principy“, na nichž stojí americká společnost a jež jsou ztělesněny v ústavě, „jako zbytečný luxus, který si v tuto chvíli nemůžeme dovolit“. Výsledkem bylo schválení nepřípustných vyšetřovacích postupů a zadržování zajatců bez obvinění a soudních procesů.

Obama upozornil, že za sedm let existence Guantánama byli právoplatně odsouzeni pouze tři teroristé, více než 500 zajatců naopak Bushova vláda v tichosti propustila do zemí jejich původu. Prezident dále prohlásil, že nadále trvá na uzavření věznice, jež se mezitím stala symbolem amerických chyb, a popsal, jak hodlá se zbytkem zadržovaných naložit.

První skupinu, která se konkrétně provinila proti americkým zákonům, chce vláda postavit před americké soudy, a potom uvěznit v běžných amerických věznicích s nejvyšší ostrahou, ze kterých, jak prezident zdůraznil, „ještě nikdy nikdo neuprchl“. Druhou skupinu, která se provinila proti zákonům vedení války, nechá soudit obnovenými vojenskými tribunály, jaké, jak Obama v obraně proti kritice lidskoprávních organizací poznamenal, používal již George Washington. Třetí skupinu tvoří zajatci, v jejichž případě již americké soudy nařídily propuštění. Jde o 21 mužů, o kterých soudy rozhodly ještě před nástupem Obamy do funkce. Čtvrtou skupinu zhruba 50 zajatců se administrativa pokusí rozmístit do zemí, které jsou ochotny je přijmout.

Nejproblematičtější pátá skupina zahrnuje zajatce, které vláda považuje za nebezpečné teroristy, ale nenachází nástroj, jak s nimi naložit v rámci existujícího práva. Obama prohlásil, že jeho administrativa vytvoří zcela nový právní rámec, který umožní na základě jasně popsaných postupů zadržovat podezřelé teroristy bez řádného soudního procesu na neomezenou dobu v amerických věznicích. Kvůli tomuto záměru Obama krátce před projevem na zvláštní schůzce konzultoval lidskoprávní organizace, jejichž zástupci ze setkání odcházeli silně zaskočeni.

S jiným cílem
Cheney, který na rozdíl od Obamy musel ve své funkci čelit skutečnému teroristickému útoku, znovu popsal zcela jinou logiku uvažování vlády bezprostředně po 11. září. Upozornil, že se Bushova vláda pohybovala v zákonném rámci, protože 2. článek ústavy umožňuje použít k obraně země „všechny nezbytné a opodstatněné prostředky“. Bývalý viceprezident vysvětlil, že cílem všech kroků nebylo odsouzení a potrestání teroristů, ale snaha získat potřebné informace k tomu, aby bylo možné zabránit dalším a, jak se tehdy vláda i veřejnost domnívaly, bezprostředně hrozícím útokům. Cheney připomenul, že v tehdejší atmosféře měly kroky vlády podporu napříč americkou společností, a vyzval Baracka Obamu, aby jeho vláda zveřejnila výsledky vyšetřování zadržovaných teroristů, aby se veřejnost mohla dozvědět, jakým dalším útokům se podařilo zabránit.

Barack Obama již dříve tento požadavek odmítl s tím, že závěry vyšetřování nejsou jednoznačné.